Jason Mittell: Komplexní televize. Poetika současného televizního vyprávění

Page 1

JAROSLAV ŠVELCH Jak obehrát železnou oponu Počítačové hry a participativní kultura v normalizačním Československu Vyšlo: JOHN FISKE Jak rozumět populární kultuře IEN ANGOVÁ Divákem Dallasu Soap opera a melodramatická imaginace MARTIN CONBOY Tisk a populární kultura

Akropolis

Přeložil a doslovem opatřil Jakub Korda V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa. Své diváky nejen vybízely k tradičnímu zaujetí samotným příběhem, ale činily tak i způsobem svého vyprávění. Jason Mittell nám v této knize nabízí detailní rozbor formálních charakteristik a speciálních „narativních efektů“ takto vyprávěných komplexních seriálů i způsobů, jak jim rozumí a dále s nimi pracují jejich publika. Pro jejich analýzu zavádí celou řadu nových termínů, které respektují specifika seriálové televize a aspirují na to stát se nezbytnou výbavou odborníků, kritiků i studentů věnujících se televiznímu médiu. Kniha ale obsahuje i detailní a čtivé rozbory řady televizních seriálů jako Veronica Marsová, Perníkový táta či The Wire – Špína Baltimoru a určitě osloví i poučené diváky a fanoušky inovativního televizního vyprávění.

ISBN 978-80-7470-244-0

Doporučená cena 449 Kč

obalka_rozkres.indd 1,3,5

Akropolis Edice #POPs

JASON MITTELL (* 1970) přednáší film, média a americká studia na Middlebury College ve Vermontu. Mezi jeho důležité odborné práce patří knihy Genre and Television: From Cop Shows to Cartoons in American Culture (2004) a Television and American Culture (2009), byl spolueditorem publikace How To Watch Television (2013) a provozuje popularizační blog věnovaný televizní kultuře s názvem Just TV. Kniha Komplexní televize je autorovým prvním titulem přeloženým do češtiny.

JASON MITTELL Komplexní televize Poetika současného televizního vyprávění

HENRY JENKINS Pytláci textů Televizní fanoušci a participativní kultura

JASON MITTELL Komplexní televize Poetika současného televizního vyprávění

#POPs

Připravujeme:

JASON MITTELL Komplexní televize Poetika současného televizního vyprávění

07.11.2019 21:27:15



Akropolis

#POPs

1

komplexní tv.indd 1

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

2

komplexní tv.indd 2

08.11.2019 8:34:41


JASON MITTELL Komplexní televize Poetika současného televizního vyprávění Přeložil a doslovem opatřil Jakub Korda

3

komplexní tv.indd 3

08.11.2019 8:34:41


KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Mittell, Jason [Complex TV. Česky] Komplexní televize : poetika současného televizního vyprávění / Jason Mittell ; přeložil a doslovem opatřil Jakub Korda. — Vydání první. — Praha : Akropolis, 2019. — (#POPs ; sv. č. 5) Přeloženo z angličtiny. — Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky ISBN 978-80-7470-244-0 (brožováno) * 791.242.097 * 7.097 * 303.686:808.543 * 808.543-027.22 * 0/9-028.5 * (73) * (048.8) – 21. století – televizní seriály – televizní tvorba – narativita – vypravěčské techniky – autorství – monografie 791 — Film. Cirkus. Lidová zábava [3]

Vychází za laskavého přispění Státního fondu kinematografie.

Complex TV: The Poetics of Contemporary Television Storytelling All rights reserved. Authorized translation from the English-language edition published by New York University Press. © Jason Mittell, 2019 © Translation & Epilogue Jakub Korda, 2019 © Graphic & Cover Design Klára Kvízová – ReDesign, 2019 © Filip Tomáš – Akropolis, 2019 ISBN 978-80-7470-244-0 ISBN 978-80-7470-245-7 (MOBI) ISBN 978-80-7470-246-4 (ePUB)

komplexní tv.indd 4

08.11.2019 8:34:41


Poděkování

Napsat tuto knihu mi zabralo mnoho let, mnohokrát jsem psát přestal a často jsem měl pocit, že to nikdy neskončí – což vlastně k psaní knihy o seriálovém vyprávění dlouhého formátu poprávu patří. Na rozdíl od televizních seriálů je na obalu této knihy uveden jediný autor, nicméně mnozí další přispěli nápady, zpětnou vazbou a podporou v metaforickém „writers’ roomu“, v němž jsem pobýval po dobu psaní této knihy. Původní verze myšlenek rozvíjených v této knize jsem poprvé prezentoval v roce 2005 na katederním kolokviu na Middlebury College. Dva z tehdy přítomných kolegů měli velký vliv na to, co mělo následovat: Michael Newbury, jehož poukaz na Neila Har­rise a jeho operační estetiku (operational aesthetic) se ukázal jako zásadní, a Christian Keathley, který sehrával neocenitelnou roli mé rezonanční desky po více než desítku let. Další kolegyně Loui­sa Steinová přišla na Middlebury o pár let později a od té doby byla klíčovou čtenářkou mého textu a pomáhala mi precizovat nápady a argumenty. Vedle těchto tří přátel mi zpětnou vazbu, odvahu a podporu v průběhu psaní knihy poskytl nespočet dalších kolegů a studentů na Middlebury. Zvláštní 5

komplexní tv.indd 5

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

poděkování patří Jimu Ralphovi, děkanovi pro fakultní výzkum a rozvoj na Middlebury College, za zajištění financování mého výzkumu a pak i publikačního procesu. První koncept této knihy vznikl z větší části během mého badatelského volna v letech 2011–2012, které jsem měl díky podpoře DFG příležitost trávit v Německu, konkrétně na Lichtenberg-Kol­ leg Georg-August Universität v Göttingenu. Tamní zaměstnanci a kolegové mi vytvořili skvělé prostředí k tomu, abych se mohl soustředit na svůj projekt a od všech z nich se také průběžně učit. Během svého pobytu v Německu jsem spolupracoval s Výzkumnou skupinou populární seriality (Research Unit on Popular Seriality) a měl jsem možnost těžit z kolegiální spolupráce a diskusí s mnohými členkami a členy této skupiny, včetně Reginy Bendixové, Shanea Densona, Andrease Jahn-Sudmanna, Kathleen Loockové, Ruth Mayerové, Alexandera Staareho, Daniela Steina a Bärbel Tischlederové. A hlavně jsem díky roku strávenému v Německu potkal Franka Kelletera, jehož intelektuální podněty a podpora mé práce byly zcela stěžejní. Spolu se Susanne Krugmannovou mě zahrnuli přátelstvím a pohostinností, jako bych patřil do rodiny, což mi doslova změnilo život. Kniha vznikala na pokračování. Mnoho prvotních myšlenek a konceptů bylo prezentováno na konferencích a přednáškách, zveřejněno na mém blogu, publikováno ve formě kapitol v kolektivních monografiích; pracovní verze knihy pak byla zpřístupněna na MediaCommons. Nedokážu si vzpomenout, kdo všechno mi nabídl cennou zpětnou vazbu na těchto přednáškách a online platformách, ale následující lidé mi poskytli důležité nápady, komentáře a podporu a já doufám, že oni sami rozpoznají svou stopu v této finální verzi, jsou to: Christine Beckerová, Robert Blanchet, Brett Boessen, Paul Booth, David Bordwell, Jens Eder, Sam Ford, Christine Geraghtyová, Lauren Goodladová, Jonathan Gray, Stacy Hartmanová, Scott Higgins, Matt Hills, Jason Jacobs, Henry Jenkins, Michael Kackman, Miklós Kiss, Ioana Literatová, Geoff Long, Amanda Lotzová, Myles McNutt, Caryn Murphyová, Sean O’Sullivan, Steven Peacock, Roberta Pearsonová, Marie-Laure Ryanová, Aaron Smith, Anthony Smith, Greg Smith, Murray Smith, Michael Suen, Ethan Thompson, Jan-Nöel 6

komplexní tv.indd 6

08.11.2019 8:34:41


Poděkování

Thon, Elizabeth Traubeová, Margrethe Bruun Vaageová, Robyn Warholová a James Zborowski. V rámci svého výzkumu jsem vedl rozhovory s řadou lidí z mediálního průmyslu. Zvláštní poděkování za čas věnovaný sdílení svých zkušeností si určitě zaslouží Carlton Cuse, Nick Fortugno, Bryan Fuller, Javier Grillo-Marxuach, Damon Lindelof, Gregg Nations, Shawn Ryan a Owen Shiflett. Tato kniha byla publikována ve dvou fázích. Tou první bylo postupné online zveřejňování textu prostřednictvím CommentPress na platformě MediaCommons. Poděkování za vystavění a udržování stránky a na ní navázané komunity patří Avi Santovi, Monice McCormickové, Bobu Steinovi a dalším kolegům z MediaCommons. Největší dík si ale zaslouží Kathleen Fitzpatricková za podnět k takovémuto novému modelu akademické komunikace a za své zkušenosti a energii, které umožnily uchovat stránku v chodu. Dík jí patří i za přátelství, které vydrželo v průběhu celé dekády, po níž se tato kniha rodila. Druhá fáze zveřejnění přivedla na svět knihu, kterou právě čtete na papíře či obrazovce, a to díky zaměstnancům NYU Press, zvláště Alicii Nadkarniové, která se musela potýkat s nesčetnými logistickými úkoly, aby se kniha dostala na pulty knihkupectví. Nekonečným zdrojem podpory v celém tomto projektu byl Eric Zinner, který projevoval shovívavost a flexibilitu vůči autorovi, jemuž vše trvá příliš dlouho, nakonec vždy napíše víc, než slíbil, a navíc ještě trvá na tom, že vše zveřejní online. Ericova podpora inovativních způsobů vydávání a maximální dostupnosti akademického vědění je osvěžující zejména v této době, kdy se trh s akademickými publikacemi nejspíš vydává opačným směrem. A nakonec největší díky patří mé rodině, která byla mou nadřazenou zápletkou „A“ po celou tu dobu, kdy u nás běžela Komplexní televize. Greta, Anya a Walter během doby, kdy jsem na knize pracoval, vyrostli natolik, že by už mohli sledovat některé ze seriálů, o nichž zde píši. Vlastně se těším, až se na tyto seriály budu moci podívat jejich očima. Ruth byla většinou tou první osobou, s níž jsem probíral své postřehy o současné televizi, typicky na gauči bezprostředně po skončení epizody. Bez její lásky a podpory ve všech směrech by tato kniha nikdy nebyla napsána. 7

komplexní tv.indd 7

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

Mnoho částí a tezí z této knihy bylo publikováno v různých podobách již dříve. Vedle úplné verze knihy zveřejněné díky MediaCommons Press či příspěvků na mém blogu Just TV to byly níže uvedené články či kapitoly knih; za možnost jejich přetištění bych rád poděkoval jejich editorům a vydavatelům: 2006a „Narrative Complexity in Contemporary American Television“. Velvet Light Trap 58, s. 29–40 2007 „Speculation on Spoilers: Lost Fandom, Narrative Consumption, and Rethinking Textuality“ (Spoluautor Jonathan Gray). Particip@tions 4, č. 1. Dostupné z: http://www.participations.org/Volume%204/Issue%201/ 4_01_graymittell.htm 2009a „All in the Game: The Wire, Serial Storytelling and Procedural Logic“. In Noah Wardrip-Fruin – Pat Harrigan (eds.): Third Person: Authoring and Exploring Vast Narratives (Cambridge: MIT Press), s. 429–438 2009b „Sites of Participations: Wiki Fandom and the Case of Lostpedia“. Transformative Works and Cultures 3. Dostupné z: http://journal.transformativeworks.org/index.php/twc/article/ view/118/117 2009c „Lost in a Great Story: Evaluation in Narrative Television (and Television Studies)“. In Roberta Pearson (ed.): Reading Lost (London: I. B. Tauris), s. 119–138 2009d „Previously On: Prime Time Serials and the Mechanics of Memory“. In Marina Grishakova – Marie-Laure Ryan (eds.): Intermediality and Storytelling (Berlin: de Gruyter), s. 78–98 2010a „The Ties between Daytime and Primetime Serials“. In Sam Ford – Abigail De Kosnik – C. Lee Harrington (eds.): The Survival of Soap Opera: Transformations for a New Media Era (Jackson: University of Mississippi Press), s. 133–139 2011 „Serial Boxes: DVD-Editionen und der kulturelle Wert amerikanischer Fernsehserie“. In Robert Blanchet – Kristina Köhler – Tereza Smid – Julia Zutavern (eds.): Serielle Formen: Von den frühen Film-Serials zu aktuellen Quality-TV- und Onlineserien (Marburg: Schüren), s. 133–152 [přeloženo do němčiny z anglického originálu] 2013a „Serial Orientations: Paratexts and Contemporary Complex Television“. In Julia Eckel – Bernd Leiendecker – Daniela Olek – Christine Piepiorka (eds.): (Dis)Orienting Media and Narrative Mazes (Bielefeld: Transcript-Verlag), s. 165–182 8

komplexní tv.indd 8

08.11.2019 8:34:41


Poděkování

2013b „The Qualities of Complexity: Vast versus Dense Seriality in Contemporary Television“. In Jason Jacobs – Steven Peacock (eds.): Television Aesthetics and Style (London: Bloomsbury), s. 46–56 2014a „Strategies of Storytelling on Transmedia Television“. In Marie-Laure Ryan – Jan-Nöel Thon (eds.): Storyworlds across Media (Lincoln: University of Nebraska Press), s. 253–277 2015 „The Ends of Serial Criticism“. In Frank Kelleter (ed.): Media of Serial Narrative (Columbus: Ohio State University Press), s. 169–182

9

komplexní tv.indd 9

08.11.2019 8:34:41


komplexnĂ­ tv.indd 10

08.11.2019 8:34:41


Úvod

Na podzim roku 2001 byla v amerických televizích premiérově uvedena tři špionážní dramata: V tajných službách (The Agency), Alias (Alias) a 24 hodin (24). Pozoruhodné je, že všechna tři přežila nízkou sledovanost první řady a dočkala se řady druhé, což se novým seriálům stává skutečně jen zřídka.1 Nejsledovanější z nich, seriál CBS V tajných službách, byl překvapivě v roce 2003 zrušen po skončení druhé řady, zatímco Alias na ABC to dotáhl na úctyhodných pět řad a seriál stanice Fox 24 hodin, který měl ze všech tří uvedených nejslabší první sezónu, se nakonec vysílal celou dekádu coby jeden z nejprominentnějších televizních fikčních pořadů. Osudy těchto tří seriálů tak nabízejí poučný pohled na proměny televizního vyprávění, které se započaly na začátku tisíciletí a které jsou i klíčovým tématem této knihy. Seriál V tajných službách byl zdaleka nejkonvenčnějším ze tří jmenovaných pořadů. Naplňoval model epizodického procedurálu, 1 Podle Nielsenova indexu sledovanosti se seriál V tajných službách umístil mezi primetimeovými pořady ve vysílací sezóně 2001–2002 na čtyřicátém devátém místě s průměrem 10,3 milionů diváků na epizodu, Alias na šedesátém místě s 9,7 milionů diváků a 24 hodin na sedmdesáté šesté pozici s 8,6 milionů diváků. Viz „How Did Your Favorite Show Rate?“ (2002).

11

komplexní tv.indd 11

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

na němž se CBS co do sledovanosti svezla díky rozrůstající se franšíze Kriminálky Las Vegas (CSI) a hitu JAG (JAG), které pak byly v průběhu dekády následovány kriminálními procedurály jako Námořní vyšetřovací služba (NCIS), Beze stopy (Without a Trace) a Odložené případy (Cold Case). Podle tradičních představ o tom, jak se dělá úspěšná televize, by šlo předpokládat, že seriál V tajných službách a jeho schematický a nekontroverzní pohled na aktuální problémy budou s publiky rezonovat (či alespoň aspirovat na vysokou sledovanost). Ale stal se pravý opak. Sledovanost seriálu na stanici CBS v druhé sezóně klesla tak nízko, že jej stanice bez vysvětlení i protestů zrušila. Zbylé dva špionážní pořady byly ve svém přístupu k vyprávění mnohem inovativnější. Navzdory obecně přijímaným představám, že populární televize musí být schematická, přitáhly dostatečný zájem publika na to, aby ospravedlnily své další vysílání. Alias byl jedním z nejokázalejších pořadů, jaké se dosud objevily na terestriálních televizních stanicích. Pracoval s vysoce stylizovaným vizuálním a zvukovým pojetím, propracovanými zápletkami a komplexním mytologickým pozadím, které přitahovalo sice malé, ale oddané publikum, jež seriál přijalo coby dědice kultovního fenoménu Buffy, přemožitelka upírů (Buffy the Vampire Slayer). Sledovanost Alias nikdy nenaplnila naděje stanice ABC vkládané do vysokorozpočtového pořadu. Odezva kritiky a status Jennifer Garnerové coby herecké star ale přiměly v problémech se potácející televizní stanici, aby pokračovala ve vysílání celkem pět sezón, dokud se v roce 2004 nedostavil úspěch v podobě hitů Zoufalé manželky (Desperate Houswives) a Ztraceni (Lost). Doba, po jakou byl nakonec vysílán seriál 24 hodin, je možná ještě překvapivější, zejména vezmeme-li v úvahu jeho neobvyklý narativní formát. Každá epizoda představuje hodinu času příběhu vyprávěnou v „reálném čase“ (tedy bez reklamních přestávek), to vše za pomoci split screenu, odpočítávání na ciferníku hodin a dalších sebevědomých prostředků netypických pro konvenční televizi. Dokonce i samotný název seriálu odkazuje spíše k tomu, jak bude příběh vyprávěn (formou dvaceti čtyř hodinu dlouhých částí dávajících dohromady jeden den hrdiny Jacka Bauera), než 12

komplexní tv.indd 12

08.11.2019 8:34:41


Úvod

že by prozrazoval cokoli o příběhu samotném. Popularita 24 hodin se dokázala odrazit od slabé sledovanosti první sezóny a pomalu narostla do míry dostačující pro existenci osmi seriálových řad (a dokonce návratu seriálu v roce 2014). Pořad se rovněž po většinu desetiletí umisťoval mezi třiceti nejsledovanějšími pořady daného roku. Seriál 24 hodin také mimořádně profitoval z prodejů na DVD a svého umístění do půjčoven, což byl na začátku tisíciletí v případě televizních seriálů poměrně nový fenomén. Diváci, kteří viděli první řadu na videu, pomohli nárůstu sledovanosti druhé řady o výjimečných 25 % (Lambert 2003). Celkově vzato tedy příběh těchto tří špionážních seriálů poukazuje na měnící se prostředí americké televize, v níž komplexní a inovativní vyprávění mohlo uspět jak ve smyslu kreativním, tak ekonomickém, zatímco seriály kráčející bezpečnou cestou a vykazující konvenční přístup se mohly stát komerčním přešlapem. Kniha Komplexní televize pojednává o tomto zlomu. Zkoumá, jak se proměnilo televizní vyprávění a jaké kulturní praktiky na úrovni televizních technologií, průmyslu a diváctví umožnily a podpořily tyto transformace. Často jsou tyto změny konceptualizovány jako moment, kdy se televize stává více „literární“ či „filmovou“, kdy tedy přejímá prestiž i formální slovník těchto starších, kulturně odlišných médií. My ale můžeme tuto proměnu přesněji pochopit spíše skrze analýzu televize samotné než upínáním se k takovým cross-mediálním přirovnáním, jež vyjadřují vždy spíš aspirace takové televize a úsilí o její legitimizaci. Během posledních patnácti let prošly možnosti a praktiky televizního vyprávění drastickými změnami, specifickými právě pro toto médium. Co bylo kdysi riskantním a inovativním nástrojem, jako třeba subjektivní vyprávění či narušení chronologie, představuje dnes téměř klišé. Jestliže kdysi existovaly jasně vytyčené hranice mezi seriálovým a epizodickým narativem, dnes se stírají. Představa, že by diváci mohli chtít (dokonce opakovaně) sledovat televizní seriály striktně chronologicky a kolektivně sdílet své poznatky s lidmi, které vůbec neznají, byla kdysi k smíchu. Dnes je to součástí mainstreamu. Proměnila se očekávání spojená se způsoby, jakými diváci televizi sledují, jakými producenti vytvářejí příběhy a jakými jsou seriály distribuovány, 13

komplexní tv.indd 13

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

což vedlo ke vzniku nového módu televizního vyprávění, jejž nazývám komplexní televizí. Tato kniha vypráví příběh tohoto narativního módu. Kniha rovněž zaznamenává proměnu akademického oboru televizních studií (television studies). V roce 2001, kdy jsem poprvé coby divák zakusil zmíněné trio špionážních pořadů, se v tomto oboru nevěnovala žádná zvláštní pozornost problematice narativních forem. Tehdy (ale platí to dodnes) by se klíčové otázky kladené badateli v souvislosti s těmito třemi pořady byly týkaly témat kulturních reprezentací – koneckonců se tyto pořady objevily v přechodovém okamžiku americké historie a byly skvěle připravené chopit se tehdy aktuálních událostí. Všechny tři seriály byly napsané, umístěné do programového plánu a předané do výroby již v době před teroristickými útoky z 11. září. Odborníci ale tyto pořady, které byly uvedeny v rámci opožděné televizní sezóny až v říjnu a listopadu, definovali jako přímou odpověď na proklamaci „války proti teroru“, kterou Spojené státy hned po útocích vyhlásily. Badatelé z oblasti televizních studií tak mohou zkoumat, jaké významy tyto pořady generují a především jak artikulují normy americké kulturní identity, roli státu a vnímání vnější hrozby v kulturní krajině procházející takovouto proměnou.2 Všechny tyto seriály rovněž nabízejí zajímavý materiál pro analýzu reprezentací identity, která byla možná nejvýživnější oblastí televizního bádání devadesátých let. Alias nabízí zvláště evokativní vizi politiky genderu, a to díky své téměř všemohoucí hrdince Sydney Bristowové. Ta cestuje kolem světa a rozdává spektakulární rány, ale zároveň se snaží řešit i napjaté vztahy s otcovskými figurami, potenciálními milostnými partnery i zástupem prohnaných žen (přítelkyň, rivalek, a dokonce i ďábelskou a zprvu domněle mrtvou matkou, která se nečekaně vrací). Ve 24 hodinách se také do popředí dostává otázka genderových norem, i když v mnohem konvenčnější podobě. Hypermaskulinní hrdina se v první řadě seriálu snaží zachránit svou manželku a dceru, které ohrožuje postava, jež se později ukáže být jeho 2 Krásnou ukázku takového kulturálního rozboru nabízí Kackman 2005: 176–190.

14

komplexní tv.indd 14

08.11.2019 8:34:41


Úvod

bývalou milenkou a zrádkyní – ta odpovídá konvenčnímu vzorci sexualizované démonické ženy. Oba seriály také zobrazují škálu etnicky a rasově odlišných postav, definovaných v opozici k bílým hrdinům, a načrtávají tak uspořádání strategií reprezentací pro televizi 21. století.3 Ačkoli bych si nikdy nedovolil tvrdit, že by badatelé měli ignorovat otázky reprezentace či téma národa, tato kniha se nezaměřuje na analýzu významů přenášených televizními narativy. Místo toho se v ní snažím zkoumat, jak mohou být takové významy vyjádřeny prostřednictvím televizních příběhů, tedy analyzovat, jak je takový obsah přenášen pomocí procesu vyprávění. Jedním z důvodů, proč byly dosud formální narativní vlastnosti televize přehlíženy, je předpoklad, že televizní vyprávění bývá zjednodušené. Předchozí úvahy o narativních principech tohoto média měly tendenci soustředit se na význam žánrových schémat (formulas), repetitivních situací, redundantních popisů uzpůsobených pro diváky surfující mezi kanály a strukturních omezení plynoucích z přítomnosti reklamních přestávek a pravidel rigidního programování vysílacího schématu (programming). Ačkoli se mnoho současných televizních pořadů řídí takovými vzorci, byť trochu odlišně a subtilněji, než je přezíravá kritika ochotna přiznat, vývoj v posledních dvou desetiletích vedl k tomu, že se v americké mainstreamové komerční televizi rozmohl zvláštní model narativní komplexity, která je unikátní pro toto médium a musí být zkoumána v jeho specifických podmínkách. V roce 2001 jsem coby televizní vědec cítil, že naše oborové pole ještě není dostatečně vybavené na to, aby bylo možné odpovědět na mé otázky týkající se na jedné straně úspěchu narativních inovací představených v seriálech Alias a 24 hodin a na straně druhé i srovnatelného neúspěchu pořadu V tajných službách a konvencí reprezentovaných tímto pořadem.4 Nicméně 3 Ukázkové rozpětí akademického zájmu o tyto dva seriály představují práce Abbott – Brown 2007 a Peacock 2007. 4 Mezi starší významné výzkumy televizní narativní formy patří Newcomb 1974 a 1985, Ellis 1982, Allen 1985, Feuer 1986, Kozloff 1992, Anderson 1987, Schatz 1987, Dolan 1995, Greg M. Smith 1995, Robert J. Thompson 1996, Hayward 1997, Nelson 1997 či Warhol 1998.

15

komplexní tv.indd 15

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

obor televizních studií brzo po uvedení seriálů Alias a 24 hodin rozšířil svůj zájem o formální a estetické dimenze televizního vyprávění (byť svou roli nejspíš hrály i příklady komplexních televizních seriálů z devadesátých let: Městečko Twin Peaks / Twin Peaks/, Show Jerryho Seinfelda /Jerry Seinfeld/, Akta X / The X-Files/, Babylon 5 /Babylon 5/, Buffy, přemožitelka upírů, Západní křídlo /West Wing/ a Rodina Sopranů /The Sopranos/).5 Vedle mnoha mých textů uveřejněných během minulé dekády v akademických publikacích i na dostupnějších webových stránkách je tato kniha mým dalším pokusem o postižení formálních aspektů televize. Snaží se o to v souladu se šířeji pojatým přístupem k televizi coby kulturnímu fenoménu, v jehož rámci je forma vždy chápána v probíhajícím dialogu s kulturním kontextem, dějinnými formacemi a fungováním praxe. Chce nabídnout model formální analýzy, která není odloučena od problematiky obsahu, kontextu a kultury, a může tak být životaschopnou součástí toho, co je předmětem zájmu oborů mediálních a kulturálních studií. Klíčovým konceptem je pro mne poetika vystavěná na modelu, který se etabloval v rámci literární a filmové vědy. Poetika může být definovaná v širokém slova smyslu jako zájem o specifické způsoby, jakými texty vytvářejí významy, s větším důrazem na formální aspekty média spíš než na problematiku obsahu či širších kulturních vlivů. Klíčová otázka pro poetiku nahlížející na text, jakým je televizní seriál, zjednodušeně řečeno zní: „Jak tento text funguje?“ Takové zacílení se liší od základních otázek kladených na poli interpretace („Co to znamená?“) či otázek kladených při analýze moci a jejího fungování v kultuře („Jaký vliv to má na společnost?“). Jak jsem uvedl již dříve, problematika významů či moci nepřekračuje hranice analýzy poetiky, ale klade své otázky na jiné analytické rovině. Dále v této knize budu průběžně poukazovat na způsoby, kterými poetika může vést

5 Aktuálnějšími ukázkami takových prací jsou Warhol 2003, Kristin Thompson 2003, Creeber 2004, Sconce 2004, Hammond – Mazdon 2005, Johnson 2005, Newman 2006, O’Sullivan 2006 a 2010, Greg M. Smith 2007, Shimpach 2010, Paul Booth 2011 a Anthony Smith 2013.

16

komplexní tv.indd 16

08.11.2019 8:34:41


Úvod

k přesnějšímu pochopení širších společenských témat, o něž se zajímají teoretici kultury, ale středem zájmu mé analýzy bude pochopení toho, jak televize vypráví příběhy, nikoli tedy kulturní dopad či interpretace těchto příběhů. Pohled poetiky na proces vyprávění může připomínat přístup naratologie, jak ji rozvinuli literární vědci. Svůj přístup chci označovat jako poetiku, abych se distancoval od strukturalistického a striktně textového modelu, který nacházíme právě v naratologii – i když bezpochyby analytické práce řady naratologů mé uvažování ovlivnily a naratologie, podobně jako poetika, může zahrnovat širokou škálu témat a metod. Můj přístup k poetice je ovlivněn modelem kulturní cirkulace, v jejímž rámci se praktiky televizního průmyslu, diváci, kritici a tvůrci spolupodílejí na formování vypravěčských praktik, a proto se otázky formy neomezují na oblast textu, ale jsou hluboce spojené s kontextem.6 Mou práci inspirovaly tři zásadní podněty, které vesměs přijaly a rozvinuly právě takovéto pojetí poetiky. Tím zcela stěžejním je koncept historické poetiky, který rozpracoval filmový vědec David Bordwell a který nabízí nezbytné kontextuální ukotvení pro studium narativní formy. Historická poetika situuje proměny formy do specifického kontextu produkce, cirkulace a recepce, v jehož rámci nejsou inovace vnímány jako kreativní výboj vizionářského umělce, ale jako spojení množství historických sil, které se podílejí na proměně norem a celkových možností. Taková analýza zkoumá formální prvky jakéhokoli média spolu s historickým kontextem, který napomáhal utvářet inovace a udržovat určité normy. Pokud chceme rozumět tomu, jak komplexní televize funguje dnes, musíme kontextualizovat její vývoj v rámci proměn technologií, průmyslu a recepce v průběhu devadesátých let a první dekády nového tisíciletí. Dané proměny nefungují jako přímé příčiny těchto formálních inovací, ale nesporně jsou podstatnými faktory, jež umožnily rozvinutí určitých tvůrčích strategií. V průběhu knihy propojuji otázku tvůrčích rozhodnutí a těchto základních kontextuálních rovin, abych

6

Detailněji tento model rozebírám in Mittell 2010b.

17

komplexní tv.indd 17

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

představil, jak se vlastně komplexní televize objevila, a naznačil, proč se rozvinula právě takovýmto způsobem (viz Bordwell 1989 a 2007; Jenkins 1995). Bordwellův model historické poetiky se primárně soustředí na souhru mezi průmyslem, technologií a tvůrčími volbami filmařů, přičemž snižuje roli recepčního kontextu kinematografie. Místo toho formuluje přístup, který byl později označen jako kognitivní poetika: sleduje, jak diváci přistupují k textům (viz Bordwell 1985; Grodal 1997; Stockwell 2002). Podle tohoto modelu se k nejlepšímu pochopení procesu sledování (či čtení) dobereme na základě využití poznatků kognitivních a percepčních. Díky nim lze následně postulovat, jak mohou být formální elementy textu divákem zakoušeny – přičemž diváci nejsou redukováni na úroveň pouhé mentální mechaniky. Poznatky kognitivní psychologie nám dávají představu o možných způsobech, jakými se diváci vztahují k filmu či televizi. Vezmeme-li v potaz některé aspekty diváckých praktik, jako jsou třeba procesy porozumění (comprehension) či paměťové procesy, pomůže nám přístup kognitivní poetiky pochopit způsoby, kterými diváci mohou k televizním seriálům přistupovat. Kognitivní přístup lze doplnit studiem skutečných diváckých praktik vázaných na průběžnou konzumaci vysílaných televizních seriálů, zejména v případech, které nejsou osvětlitelné pomocí kognitivních norem. Mezi takové patří třeba otázky spojené s fanoušky a jejich konzumací narativních spoilerů či s přispíváním na fanouškovské wiki weby. Čerpám tedy z Roberta Allena a jeho pojmu divácky orientované poetiky (reader-oriented poetics), pomocí něhož připomínaný autor ve své zásadní studii denních soap oper slučuje literární kritiku čtenářské responze s detailní analýzou televizní formy. Allen zkoumá formální prvky žánru coby elementy připravující divákům potenciální požitky (pleasures), interpretace a módy angažovanosti (modes of engagement) a tyto analýzy křížově propojuje s historií recepce žánru (Allen 1985). Já se při pohledu na texty z oblasti současných komplexních primetimeových seriálů snažím propojit jejich narativní strategie s široce rozšířenými recepčními praktikami vázanými na tyto populární pořady. Jedním z hlavních důvodů, proč se komplexní 18

komplexní tv.indd 18

08.11.2019 8:34:41


Úvod

televize stala mainstreamovým trendem, je obecná dostupnost online fanouškovských stránek umožňujících kolektivní diskuse a odhalujících praktiky existující mezi fanoušky. Takové stránky tak mohou sloužit jako výzkumné zdroje dokladující konzumní praktiky zpřístupňování a vysvětlování, jež existují mezi oddanými a angažovanými diváky. Poetiku lze tedy chápat jako formu textové analýzy, jejímž primárním (a často jediným) analyzovaným předmětem je koherentní umělecké dílo, ať už je to báseň, film, román, či televizní pořad. Jak už mé tři „modifikátory poetiky“ ukazují, nejenže text nikdy nemůžeme izolovat od jeho historického kontextu produkce a konzumace, ale nesmíme s ním ani nakládat jako s ohraničeným, jasně definovaným a stabilním předmětem bádání. Zvláště (i když ne výhradně) v digitální éře se televizní pořad stává součástí intertextuální pavučiny, která jej současně konstituuje. Tato pavučina posouvá dál samotnou hranici textu a současně smazává zkušenostní hranice mezi sledováním pořadu a zaobíráním se jeho paratexty. Podobně i seriálový text není ani tak objektem lineárního vyprávění, jako spíše rozrůstající se knihovnou narativního obsahu, který může být konzumován v rámci širokého spektra praktik, sekvencí, fragmentů, okamžiků, rozhodnutí a opakování. Mediální vědci vymysleli už mnoho termínů a konceptů, kterými opakovaně pojmenovali tyto fluidní a měnící se způsoby vztahování se k textu, včetně pojmů jako „konvergence“, „přelévání“ (overflow), „paratextualita“ či „televizuální momenty“, jež vesměs problematizují tradiční představu ohraničeného a svébytného textu (viz Brooker 2001; Gray 2003, 2010; Hills 2008; Jenkins 2006). Ačkoli na takové koncepty v knize odkazuji, považuji všechny takové prvky variabilního přistupování k textu za součást textuality televizních seriálů jako takové – texty hrají svou roli pouze tehdy, pokud jsou konzumovány, cirkulují a množí se. Proto pokud v knize probírám formy a struktury komplexních televizních pořadů, nakládám s nimi jako se součástí živých kulturních praktik, ne jako se statickými, ohraničenými a zafixovanými tvůrčími artefakty. Abychom pochopili televizní textualitu, musíme pohlédnout za to, co se objevuje na samotné obrazovce. Musíme prozkoumat spoustu 19

komplexní tv.indd 19

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

míst, kde se text utváří a cyklicky přetváří skrze kulturní praktiky diváckého angažmá.7 Můj výzkum probíhající na takových místech je třeba trochu okomentovat z hlediska použité metodologie. Poslední desetiletí jsem strávil jako aktivní účastník a pozorovatel různých televizních diváckých komunit soustřeďujících se kolem komplexních seriálů. Náruživě jsem četl (a psal) televizní kritiky epizodu po epizodě, četl (a psal) jsem komentáře na blozích a diskusních fórech, doplňoval jsem zdroje na fanouškovské wiki stránky věnované právě vysílaným seriálům (a někdy i tyto stránky upravoval), četl (a psal) jsem odborné analýzy seriálových narativů, četl (a pořizoval) jsem rozhovory s televizními producenty a sledoval (a znovusledoval) jsem více než tisíc hodin televizních pořadů a k nim se vztahujících paratextů. Tuto svou zažitou diváckou a fanouškovskou zkušenost podrobuji analýze a doufám, že výstižně reprezentuje zkušenosti, které zakouší při sledování těchto pořadů a aktivitách věnovaných jejich paratextům i jiní. Ačkoli byla většina zkoumaného materiálu, který jsem nashromáždil, veřejně dostupná jak online, tak v televizních pořadech samých, neopatřil jsem každý jednotlivý příklad odkazem na fanouškovské fórum či specifické místo pořadu. Rozhodl jsem se citovat méně, než je ve většině vědeckých prací zvykem, a to kvůli větší čtivosti a plynulosti textu. Doufám, že souhrn televizních textových charakteristik a diváckých praktik, který se v těchto popisech objevuje, bude dostatečně přesvědčivý i bez stovek odkazů na nyní již nefunkční fanouškovská fóra či konkrétní epizody, jež se objevily v televizních programech. Když probíhá podobný výzkum s fanoušky v online prostředí, je třeba pamatovat, že takovýto typ absolutně oddaného fanouška, přispívajícího na fóra, remixujícího videa či vyhledávajícího spoilery, není běžným televizním divákem. Nárůst online fandomu ale zapříčinil, že fanoušci, kteří si takové praktiky osvojili, již 7 Takovou představu o textualitě již před desítkami let prosazoval John Fiske v knize Jak rozumět populární kultuře (2017: 147–182). Její aktualizaci pro digitální éru představuje Derek Kompare ve studii „More ‚Moments of Television‘: Online Cult Television Authorship“ (2010). Frank Kelleter (2012) pak nabízí funkční model „rozpínavé textuality“ (sprawling textuality) v seriálových médiích.

20

komplexní tv.indd 20

08.11.2019 8:34:41


Úvod

nejsou chápáni jako vyšinutí podivíni, ale prostě jenom stojí na jednom konci spektra divácké angažovanosti. Máme k dispozici jen málo konkrétních dat o tom, nakolik obecně reprezentativní takové praktiky fanoušků mohou být, ale jeden z příkladů je poučný: aktivní fanouškovská wiki stránka Lostpedia uvádí, že od doby, kdy byla v roce 2008 založena na serveru wikia.com, ji alespoň jednou aktivně upravilo více než dvacet osm tisíc registrovaných uživatelů (viz „Statistics“, Lostpedia). Evidentně jde jen o malou část z milionů diváků, kteří každý týden seriál Ztraceni sledovali, i z bezpočtu těch, kteří jej viděli na DVD či si ho stáhli. Velký počet uživatelů aktivně editujících stránky Lostpedia nicméně předpokládá i existenci určitého množství čtenářů těchto stránek, kteří do jejich obsahu nezasahují – alespoň pokud vycházíme z vysokého poměru čtenářů na jednoho editujícího uživatele, který lze zaznamenat na většině wiki webů. Přičteme-li aktivní web-traffic na řadě dalších fanouškovských stránek seriálu Ztraceni, vychází z toho dle mého názoru, že praktiky relativně malého počtu participujících diváků reprezentují hlubší zájem významného segmentu diváků pořadu.8 Navíc se jedná o minoritu s velkým vlivem – divácky orientovaná poetika odhaluje, že se seriály snaží přímo oslovovat takto aktivně participující diváky, což detailněji rozebírám v kapitolách 8 a 9. V této knize tedy vycházím z předpokladu, že chování vykazované malými skupinami aktivních online fanoušků je indikátorem obecnějších tendencí příznačných pro širokou skupinu méně aktivně participujících televizních diváků, a to na základě toho, jak se přizpůsobují textovým strategiím televizní poetiky a obecným kulturním trendům. To ze zmíněných fanoušků činí velmi důležitou a vlivnou diváckou minoritu. V případě těchto pořadů existuje určitě i celá řada dalších možných diváckých praktik a já nezkoumám ty 8 Nemáme k dispozici žádná specifická měření čtenosti Lostpedie v momentě jeho premiérového odvysílání. Hill (2011) ale vypočítal, že průměrně 0,025 % čtenářů Wikipedie udělá alespoň pět editačních zásahů. Kdybychom tento poměr aplikovali na deset tisíc lostpediánů, kteří provedli alespoň pět editačních úprav, vyjde nám čtenost Lostpedie v řádu čtyřiceti milionů. Toto číslo je bezpochyby nadsazené, nicméně poukazuje na skutečnost, že velké procento diváků seriálu Ztraceni aktivně četlo Lostpedii či jiné fanouškovské stránky, aniž by byli v takovémto součtu podchyceni.

21

komplexní tv.indd 21

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

mnou vybrané proto, že by snad měly být předepsanou normou hodnou následování. Doufám, že další kritici budou na těchto základech dále stavět a budou se zaobírat i jinými způsoby, jimiž diváci (i ti, co se nedívají) přistupují ke komplexní televizi. Jen tak můžeme prohlubovat své chápání recepčních praktik. Budu se držet těchto načrtnutých přístupů k poetice a s jejich pomocí budu zkoumat formální aspekty a kulturní praktiky přítomné v současném televizním seriálovém vyprávění. Netvrdím, že můj analytický záběr je vyčerpávající, protože existuje celá řada pořadů, které neberu v úvahu a které by mohly podpořit má tvrzení, či naopak být s některými z nich v rozporu. Soustředím se výhradně na primetimeovou televizi fungující na principu týdenních epizod vysílaných na terestriálních či kabelových televizích ve formě sezónního celku čítajícího od deseti do dvaceti čtyř epizod. Samozřejmě že existují i novější formy online seriálů, jež by byly v kontextu mnou zkoumaných pořadů relevantní, stejně jako existuje i mnohem starší tradice denních soap oper, v jejichž rámci se televizní serialita rozvíjela především, jak rozebírám v kapitole 7. Svůj zájem omezuji nicméně právě na primetimeové seriály kvůli tomu, že jejich nasazování v týdenních intervalech představuje specifický narativní mód hodný detailního zkoumání a programovací strategie mnoha terestriálních i kabelových televizí z takových seriálů stále činí kulturně prominentní formu televizních obsahů. Zabývám se prakticky výhradně americkou televizí, jelikož jsem přesvědčen, že její průmyslové pojetí je unikátní a funguje ve specifickém rámci. Globální cirkulace americké televizní produkce navíc vedla k tomu, že mnoho těchto pořadů je populárních a vlivných i mezinárodně, což se týká dokonce i těch, které jsou jen americkým remakem zahraničního originálu, jako je třeba Kancl (The Office), Ošklivka Betty (Ugly Betty), V odborné péči (In Treatment) a Ve jménu vlasti (Homeland). Beru do úvahy řadu příkladů z oblastí komedie i dramatu, vesměs jde ale o fikční pořady (scripted programming). Paralelní vzestup reality TV a komplexní televize je jistě velmi zajímavý a pravděpodobně má dopad i na materiál, který zkoumám, ale tématu vyprávění v reality pořadech už se zde nejsem schopný věnovat. 22

komplexní tv.indd 22

08.11.2019 8:34:41


Úvod

Při výběru konkrétních pořadů jsem se rozhodl, že spíše než abych se snažil pokrýt každý relevantní seriál, tak se detailněji zaměřím na několik málo klíčových textů, ačkoli odkazovat budu na širší korpus. Z velké části je to dané i problémy spojenými se studiem seriálových textů dlouhých formátů. Úspěšný seriál může mít i přes sto hodin a analýza si může vyžadovat jeho opakované zhlédnutí, stejně jako pohroužení se do širokého spektra cirkulujících paratextů a recepčních praktik. Proto je velká část mého analytického zájmu soustředěna na tři seriály, jež znám nejlépe, a to The Wire – Špína Baltimoru (The Wire), Perníkový táta (Breaking Bad) a Ztraceni. Mezi pořady, jimž věnuji ucelenější analýzu, patří i Veronica Marsová (Veronica Mars), Rodina Sopranů, Battlestar Galactica (Battlestar Galactica), Arrested Development 9 (Arrested Development), Dexter (Dexter), Odpočívej v pokoji (Six Feet Under), Larry, kroť se (Curb Your Enthusiasm), Šílenci z Manhattanu (Mad Men) či Ve jménu vlasti. Čtenáři této knihy mají pro lepší pochopení příkladů užitých v knize zpřístupněnu knihovnu video ukázek na webu New York University Press.10 Existuje pochopitelně celá řada dalších seriálů, které můžeme chápat jako klíčové příklady komplexní televize či které by si zasloužily podrobný rozbor. Doufám, že někteří ze čtenářů a čtenářek využijí knihu pro realizaci vlastních rozborů, a prohloubí tak naše poznání poetiky současného televizního vyprávění. Věřím totiž, že koncepty a tvrzení, jež zde rozvíjím, jsou široce aplikovatelné na celou řadu dalších pořadů a žánrů. Má narativní analýza vychází z představy procesu vyprávění, v němž je svět příběhu (storyworld) zprostředkován televizním textem a konstituuje se v myslích svých diváků. Základní definice televizního seriálového vyprávění vytyčuje svůj terén takto: televizní seriál vytváří průběžně rozvíjený narativní svět obývaný 9 Jakýkoli český překlad by rušil víceúrovňovost názvu, která zrcadlí narativní a stylové postupy užité v samotném seriálu. Titul odkazuje k postavě uvězněného majitele developerské firmy, pozastavenému developerskému projektu výstavby rodinných domů, ale i k oddalování vypravěčem poskytovaných informací o povaze prostoru či k „oddáleným“ pointám. Proto název ponecháváme v originále [pozn. překl.]. 10 Knihovna ukázek ze seriálů je dosud přístupná na adrese: http://scalar.usc. edu/works/complex-television/table-of-contents?path=index [pozn. překl.].

23

komplexní tv.indd 23

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

konzistentní skupinou postav zažívajících řetězec událostí situovaných v čase. Nejvíce mne zajímá, jak je tento fikční svět seriálovou televizí prostředkován, přičemž kladu důraz na odlišnost mezi fikčním příběhem a jeho podáním pomocí narativního diskurzu, což je klíčový rozdíl nastolený naratologií napříč různými mediálními druhy. Tato kniha bere v úvahu odlišné narativní strategie používané televizními seriály, jež mají za úkol vytvořit podmanivý svět příběhu pomocí škály komplexních technik narativního diskurzu, zahrnujících pohrávání si s temporalitou, konstrukci průběžně přítomných postav (ongoing characters) a prvky transmediality. Využití vizuálních a audiálních technik zprostředkovávajících narativ je esenciálním prvkem televize, řada komplexních televizních pořadů však zapojuje i širší paletu stylistických technik, a to za účelem zvýraznění osobitosti a inovativnosti. Takovéto prvky chápu ale pouze jako podřízené určitým cílům vyprávění, např. dosažení atemporality či vývojových proměn postav.11 V této knize se snažím vyprávět příběh o proměně paradigmatu televizní narace. Seriál Pomsta (Revenge), který patřil při svém uvedení v roce 2011 mezi nejpopulárnější novinky tere­ striálních televizních stanic, otevřel svou pilotní epizodu scénou vrcholící vraždou. Pak následoval skok o pět měsíců nazpět a začalo mapování toho, jak se narativ dostal až do tohoto klimaktického bodu, tedy k hlavní události, k níž seriál dospěje v patnácté epizodě. Zbytek pilotní epizody dále využíval vyprávění pomocí voice-overu a mnoha flashbacků do různých časových rovin. Na samotném pilotu bylo pozoruhodné, jak nenápadný vlastně byl. Kritici a fanoušci vnímali tento styl komplexního vyprávění jako všední a ničím výjimečný a obecně byl seriál hodnocen jako decentní „primetimeová soap opera“, případně byla jeho hodnota vyjadřována frází „máme to rádi, ale stydíme se za to“. Primetimeové soap opery uplynulých dekád, jakou bylo třeba Melrose Place (Melrose Place), byly ale co do využitých narativních technik mnohem konvenčnější a takováto komplexně pojatá chronologičnost byla vyhrazena pro mnohem „prestižnější“

11

Více o televizním stylu in Butler 2009 a Greg M. Smith 2007.

24

komplexní tv.indd 24

08.11.2019 8:34:41


Úvod

niche pořady jako Odpočívej v pokoji či Alias. Postup, kdy narativ začíná v momentě klimaxu a následuje flashback do minulosti, byl ještě o deset let dříve dost neobvyklý – objevil se výrazně v pilotních epizodách seriálů Alias v roce 2001 a Veronica Marsová v roce 2004, jak dále rozebírám v kapitole 2. Pamatuji si, že poprvé jsem takový příklad zaznamenal v roce 2000 v seriálu Západní křídlo. Jeho epizoda „Co tohle bylo za den“ („What Kind of Day Has It Been“) začíná těžko pochopitelnou scénou vrcholící napínavým momentem, zbytek epizody se pak ve flashbacku posouvá zpět, aby směřoval k tomuto klimaktickému okamžiku a vysvětlil jej. Vybavuji si, jak jsem byl fascinován atypičností takového postupu, zvláště v tomto značně „realistickém“ seriálu. Ale dnes představuje takový postup prakticky klišé.12 Narativní komplexita zaplavila televizi do té míry, že technika temporálně rozrušeného narativu seriálu Pomsta už nikoho z míry nevyvádí. Zbytek této knihy se bude snažit vysvětlit, jak a proč tomu tak je.

12 Více o historii tohoto prostředku a jeho užití v televizi a dalších médiích nabízí příspěvek „How We Got Here“ na stránkách TV Tropes.

25

komplexní tv.indd 25

08.11.2019 8:34:41


Jak číst tuto knihu

Tato kniha byla psána a publikována na pokračování. Obyčejně uvažujeme o rukopisu akademické knihy jako o něčem, co se jako celek objeví v podobě jedinečné a vnitřně provázané výpovědi. Většina výzkumů v oblasti humanitních studií má ale charakter dlouhodobého pokračujícího procesu, jehož první části se počnou objevovat v konverzacích, školních učebnách, konferenčních vystoupeních, blogových příspěvcích či v samostatných článcích a kapitolách knih. První semínka tohoto projektu byla zaseta v mé první knize, zvláště pak v rozboru toho, jak svou narativní formu přepracoval seriál Soap (Soap), inovativní seriá­ lový sitcom ze sedmdesátých let (Mittell 2004). Některé klíčové teze Komplexní televize veřejně zazněly v roce 2004 na malém prezentačním kolokviu na Middlebury College a výrazně se poté proměňovaly díky odezvě, které se mi dostalo od mých kolegů. Od té doby jsem mnohokrát prezentoval a publikoval další verze těchto tezí a pokaždé jsem získal zpětnou vazbu, která (doufám) učinila moji argumentaci soudržnější a přesnější. Několik mých termínů a analýz bylo využito i dalšími badateli, což zapříčinilo, že se „narativní komplexita“ či „forenzní fandom“ přestaly jevit 26

komplexní tv.indd 26

08.11.2019 8:34:41


Jak číst tuto knihu

(alespoň mně) jako úplně neznámé koncepty. Využíval jsem práce dalších teoretiků, jež posloužily pro ukotvení mých nápadů či nabídly další užitečné informace, v některých případech jsem určité téma přenechal těm, kdo byli schopní dané pole pokrýt lépe, než bych to zvládl já. K takovému typicky seriálovému způsobu zpřístupňování a následných revizí jsem se navíc rozhodl přidat i postupné zveřejňování částí pracovního rukopisu knihy v online prostoru na platformě MediaCommons Press. Tato online verze, uveřejněná během patnácti měsíců v letech 2012–2013, je předposledním konceptem před finálním rukopisem knihy, který byl výrazně upraven v reakci na komentáře a kritické připomínky čtenářů. Toto zviditelnění seriálové povahy samotného psaní knihy a procesu jejího vydání upozorňuje na to, že psaní všech odborných publikací je průběžným dialogickým procesem, sestávajícím z mnoha verzí a přepisů, což připomíná serializovanou konverzaci spíše než epizodickou přednášku. Podobně jako samotná seriálová televize je i tento odborný text psán pro různorodé čtenáře – pro ty, kteří se k tématu dostali náhodou; pro ty, kteří se aktivně zapojovali do konverzace o tématu; ale i pro celou řadu dalších čtenářů pohybujících se někde mezi těmito dvěma body. Doufám, že jim všem nabídne tato kniha něco zajímavého, ať už spadají do jakékoli části uvedeného spektra. Ačkoli se tištěná verze této knihy odvíjí v lineární formě, tedy stránku po stránce, není nezbytně nutné ji takovým způsobem číst. Doporučuji bezprostředně po tomto úvodu pokračovat kapitolou 1: ta nabízí klíčové myšlenky a termíny procházející celou knihou a snaží se vysvětlit, co je to narativní komplexita a jak zapadá do kontextu současné televize. Zbylé kapitoly lze číst v jakémkoli pořadí. Lze pokračovat ve čtení tak, jak jsem jednotlivé oddíly seřadil, ale žádná z kapitol nevyžaduje znalost těch předchozích, s výjimkou prvních dvou. Závěrečná kapitola věnovaná „koncům“ je svým způsobem jen dalším tématem, ale zároveň nabízí také nejvíce shrnujících a zobecňujících závěrů a komentářů k pasážím, které jí předcházejí. Přestože tyto kapitoly dohromady vyprávějí příběh komplexní televize, jsou spíše epizodické a soběstačné, na rozdíl od kumulativních sekvenčních fikčních světů, které analyzují. Nezdráhejte se tedy narýsovat si 27

komplexní tv.indd 27

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

svou vlastní trasu napříč oddíly této knihy a dát přednost určitým tématům před linearitou, do níž tato témata vkládá tok textu. Žádná z kapitol také není definitivním a vyčerpávajícím ohledáním tématu a všechny by mohly snadno sloužit jako vstupní brána pro samostatnou knihu. Každou kapitolu proto berte toliko jako určitou sondu, která otevírá cestu pro budoucí zkoumání. Následující krátká rekapitulace shrne každou jednotlivou kapitolu, takže pokud to tak vyhovuje vašim potřebám, můžete ji jen rychle prolétnout, stejně jako můžete pokračovat po vlastní ose, aniž by vám někdo vyzradil, co bude následovat.

Začátky Pro televizní seriály dlouhých formátů je příznačný jejich potenciálně nekonečný narativní „prostředek“, všechny ale musí někde začít. Tato kapitola zkoumá, jak bývají seriály zahájeny pomocí televizního pilotu. Bere v úvahu základní funkce pilotních epizod pro nastolení směru celého seriálového narativního proudu, ale i způsoby, jakými tyto epizody učí diváky sledovat následující vyprávění a jak usilují přimět diváky k průběžné serializované konzumaci pořadu. Kapitola využívá případovou studii pilotního dílu seriálu Veronica Marsová, na němž se snažím ukázat, jak seriály nastolují vnitřní normy pro vyprávění, jež bude po začátku následovat. Odkazuji zde též na strategie vysledovatelné v pořadech Městečko Twin Peaks, Arrested Development, Alias, Procitnutí (Awake), Jak jsem poznal vaši matku (How I Met Your Mother), Řekni, kdo tě zabil (Pushing Daisies) a Čmuchalové (Terriers).

Autorství Současná televize dala vzniknout jedinečné formě kreativního autorství: v kontextu produkce vytvořila roli „showrunnera“. Tato kapitola se zabývá paratexty podmíněnými technologickým vývojem (podcasty, dokumenty o vzniku seriálu, DVD bonusy, feedy na Twitteru), které umožňují tvůrcům oslovovat diváky 28

komplexní tv.indd 28

08.11.2019 8:34:41


Jak číst tuto knihu

přímo, ne jen skrze samotný pořad. Je zde pojednáno, nakolik tyto paratexty napomohly konstituovat hvězdné showrunnery, jako jsou Joss Whedon (Buffy, přemožitelka upírů), Dan Harmon (Zpátky do školy /Community/) či Damon Lindelof a Carlton Cuse (Ztraceni). Prostřednictvím analýzy toho, jak jsou showrunneři přítomni v seriálových textech a paratextech, se chci věnovat i teo­rii autorství a zároveň ukázat, že diváci se při snaze porozumět současným televizním seriálům spoléhají na dostupnost funkce jejich autora.

Postavy Tato kapitola rozebírá, jak postavy fungují v rámci televizního média a co omezuje prezentaci proměny postavy v čase; ve výkladu jsou využívány seriály Rodina Sopranů, Angel (Angel), Ztraceni, Hra o trůny (Game of Thrones) a Dexter, jež se vyznačují schopností stvořit uhrančivé komplexní postavy. Mnoho komplexních seriálů si za hlavní postavy zvolilo antihrdiny, přičemž využilo dlouhoformátové narativní struktury jakožto prostředku k vrstvení psychologických charakteristik a klíčových prvků příběhového pozadí (backstory). Kapitola se zaměřuje na seriál Perníkový táta z hlediska jeho antihrdinského protagonisty; na něm zkoumám, jak seriálové drama konstruuje postupně se proměňující postavy, a to za pomoci různých přístupů k zobrazování vztahů k jiným postavám, ale i k flashbackům, paměti, naraci a performanci.

Porozumění Jednou z řady výzev, kterým čelí forma rozlehlého seriálového vyprávění, je zajištění divákova porozumění příběhu. To se děje v rámci různorodých diváckých praktik vázaných na týdenní a sezónní vysílací schéma či na mnohem variabilnější vzorce, které divákovi poskytují DVD nosiče, sledování online či digitální videorekordéry. Tato kapitola staví na kognitivních teoriích 29

komplexní tv.indd 29

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

o porozumění narativu, a to s cílem sledovat, jaké metody si televizní seriály osvojily ve snaze maximalizovat porozumění, ale i při pokusech o využití rozdílné úrovně vědomostí postav a diváků, jako je tomu v seriálech Dexter či Veronica Marsová. Výklad se zaměřuje také na téma divácké paměti, k níž promlouvá jak hlavní narativní text, tak k němu se vztahující paratexty. Sleduji zde, jak seriály aktivně oslovují divákovu paměť, ale také, jak naopak pracují s jejím slábnutím, aby docílily nečekaných překvapení, jak to činí třeba seriály Battlestar Galactica či Ztraceni. Kapitola také analyzuje různé přístupy k vytváření napětí, překvapení, očekávání a zvědavosti, které se objevují v televizních seriálech dlouhých formátů. Všímá si i toho, jak diváci své narativní požitky cíleně narušují pomocí vyhledávání spoilerů. Kapitola končí detailním rozborem aktivit seriálového diváka při sledování epizody ze seriálu Larry, kroť se.

Hodnocení Obor televizních studií, který se na akademické půdě etabloval pod vlivem kulturálních studií, se dlouho zdráhal do své výbavy zařadit nástroj kritického hodnocení. Samotná televize se totiž nacházela v pozici odsuzovaného, nehodnotného výtvoru, a proto její zkoumání preferovalo vyhnout se co nejvíc hodnotícím soudům. V této kapitole rozebírám model kontextualizované evaluace, která nechce oživovat představu univerzálních estetických hodnot, ale spíše sleduje, jak si může jeden každý seriál určit své vlastní postupy a parametry evaluace a jak produktivně mohou televizní badatelé přistupovat k otázkám hodnoty. Vy­ užívám příkladů seriálů The Wire – Špína Baltimoru, Perníkový táta a Šílenci z Manhattanu, hodnocených většinou jako špičkové výtvory v dějinách televize, abych se pokusil ukázat, jak lze vstoupit do debaty o otázce hodnoty vztažené specificky k televizi, aniž bychom znovuvytvářeli nějaký kánon či soubor výlučných kritických praktik. Zároveň si kladu otázku, jak může komplexita fungovat jako estetická kvalita.

30

komplexní tv.indd 30

08.11.2019 8:34:41


Jak číst tuto knihu

Seriálové melodrama Tato kapitola zkoumá úlohu melodramatu v rámci současných seriálových narativů; začíná diskutabilním spojením soap opery s melodramatickým módem vyprávění. Snažím se tu oddělit narativní normy soap opery od emocionální přitažlivosti melo­ dramatu a dokázat, že pro spojení s primetimeovými seriály není důležitá ani tak textová forma soap opery, jako spíš dějiny diskurzu o televizi, v němž byla serialita po dlouhé dekády spojována právě s žánrem soap opery. Ukazuji zde, jak mechanismus emocionálních responzí vyvolávaných seriálovým melodramatem umožnil komplexním seriálům docílit genderově kombinovaného účinku, a to na příkladech seriálů Veronica Marsová, Světla páteční noci (Friday Night Lights), Ztraceni, Dobrá manželka (The Good Wife) a The Wire – Špína Baltimoru, které si pohrávají s melodramatickými konvencemi, čímž problematizují zaběhlé předpoklady o žánrových kategoriích a jejich genderovém zacílení.

Orientující paratexty Vedle televizního průmyslu a technologií reagovala na nástup digitální éry i sféra diváckých činností: rozvinuly se nové způsoby, kterými lidé konzumují narativní televizi. Tato kapitola se zabývá širokou paletou paratextů, které nabízejí divákům pomoc s pochopením časových souvislostí komplexních seriálů, jejich postav, zápletek či s orientací v jejich prostoru. Odkazuji zde na široké spektrum pořadů od St. Elsewhere (St. Elsewhere) po Hru o trůny. S využitím fanouškovské wiki stránky Lostpedia nabízím detailní analýzu způsobů, jak lidé sledují televizi, a představuji koncepty forenzního fandomu a „hloubení“ jako vybraných módů televizního diváctví.

Transmediální vyprávění Zatímco se televizní seriály stávaly mnohem komplexnějšími na úrovni svých narativních strategií, televize sama expandovala 31

komplexní tv.indd 31

08.11.2019 8:34:41


Komplexní televize

směrem k různorodým typům obrazovek a platforem. Tím se zkomplikovala představa o nějaké specifičnosti tohoto média, k čemuž došlo ve stejnou dobu, kdy se televizi konečně povedlo dostat do širšího povědomí, že jí přináleží specifické způsoby vyprávění. Tato kapitola odkrývá, jak jsou televizní narativy rozšiřovány a zvrstvovány skrze různé transmediální extenze, jako jsou počítačové hry, knižní vydání, online videa a ARG (hry v alternativní realitě). Zaměřuji se na seriály Ztraceni a Perníkový táta, abych ukázal, jak transmediální vyprávění zápolí s problémy kanoničnosti a segmentace publika, jak transmedialita mění rámec diváckých očekávání spojených s primárním seriálovým textem a jak se do budoucnosti jeví možnosti transmediality.

Konce Americká komerční televize se od zbytku světa odlišuje tím, že upřednostňuje narativní model, v němž úspěšný seriál nikdy neskončí. Závěrečná epizoda je běžně považována za známku komerčního neúspěchu a/nebo tvůrčího vyčerpání, a proto má konec pořadu častěji podobu nuceného zrušení než předem připravovaného vyvrcholení. V minulém desetiletí již ale mnohem více seriálů pracovalo s plánovaným vyvrcholením a průběžně zakomponovávalo soubor událostí předcházejících takovému závěru, přičemž tyto události různými způsoby přistupovaly k víceznačnosti, zacyklení, reflexivnosti a konečnosti. Tato kapitola se soustředí na závěrečné řady a epizody seriálů Ztraceni, The Wire – Špína Baltimoru a Rodina Sopranů coby příklady určitých narativních strategií, ale pojednává i o reakcích diváků a kritiků, jež následovaly po rozdílných variantách vyvrcholení těchto seriálů. Celou knihu uzavírá diskuse o „konečnosti“ coby jednom z předmětů kritického posuzování seriálů. Děje se tak s pomocí analýz seriálů Ve jménu vlasti a Perníkový táta, v jejichž rámci se pokouším do knihy zaměřené primárně na poetiku zpětně zapojit též zřetel politický. Tato závěrečná kapitola rovněž reflektuje i seriálovou povahu knihy samotné a odkazuje na předchozí ­online verzi. 32

komplexní tv.indd 32

08.11.2019 8:34:41


Jak číst tuto knihu

Ačkoli tyto kapitoly zahrnují široký rozsah témat a příkladů z oblasti komplexní televize, určitě si nekladou nároky na vyčerpávající pojednání tématu. Stále zůstává řada seriálů, historických souvislostí, diváckých praktik a analytických perspektiv, které je nutné prozkoumat. Doufám, že tato kniha položí nosný základ k tomu, abychom mohli uvažovat o současném televizním vyprávění v pojmech, které jsou pro takové uvažování produktivní, a které se tudíž musejí lišit od pojmů pro analýzu literatury či filmu. Snad tato kniha nabídne užitečnou pojmovou výbavu odborníkům i divákům a pomůže jim lépe porozumět proměnám dosud nejvlivnějšího a nejpopulárnějšího média, které nám nabízí příběhy.

33

komplexní tv.indd 33

08.11.2019 8:34:41


komplexnĂ­ tv.indd 490

08.11.2019 8:34:56


Komplexní televize v kontextu výzkumu televizního narativu a seriality1 Amerického televizního teoretika Jasona Mittella můžeme označit za jednu z nejviditelnějších postav současných televizních studií. Zčásti je to dáno faktem, že své bádání směruje k oblasti televize, která se nachází v centru zájmu běžné televizní kritiky, je obestřena intenzivním mediálním „hypem“ a zároveň tvoří osu současného televizního fandomu. Mittellova snaha pojmenovat a pochopit dění v oblasti současné primetimeové televize ve Spojených státech, tedy hlavním globálním exportérovi televizních fikčních se­riálů, logicky oslovuje mezinárodní akademickou komunitu a kritiku a má potenciál přitáhnout i v mezinárodním měřítku pozornost poučených diváků, kteří vyhledávají „kvalitní“ a ambiciózní televizní obsahy. Kniha Komplexní televize je vyvrcholením Mittellova badatelského zájmu v oblasti televizního vyprávění, není ovšem jediným pilířem, na němž se výjimečnost tohoto televizního teoretika zakládá. Výrazné pozici Mittellova konceptu komplexní televize v kontextu zkoumání televizní narativity se budeme posléze věnovat detailněji, na tomto místě však krátce zmiňme ještě tři další uvažované aspekty, které z tohoto teoretika dělají nepřehlédnutelnou osobnost současných televizních studií.

Jason Mittell – od teorie žánru a narace po blogosféru a audiovizuální eseje Prvním z těchto aspektů, a současně pomyslným vstupem Jasona Mittella do mezinárodního badatelského povědomí, byla jeho aktivita na poli výzkumu televizních žánrů, kterou reprezentuje

1

Tato studie vznikla díky podpoře víceletého grantu IGA_FF_2015_040.

491

komplexní tv.indd 491

08.11.2019 8:34:56


Komplexní televize

dodnes vlivná publikace Žánr a televize: Americká kultura od policejních dramat po animované seriály (Genre and Television: From Cop Shows to Cartoons in American Culture, 2004). Ve studiích předcházejících této monografii se Mittell analyticky věnoval žánrově vymezeným oblastem, jakými jsou animované seriály či rozhlasové a televizní kvízy (2002, 2003), následně pak v úvodní kapitole jmenované knihy teoreticky zformuloval svůj dodnes vlivný koncept „žánru jako kulturní kategorie“. Tím se zařadil do proudu rekonceptualizace žánru, který se již poměrně dlouho vzdaluje od chápání žánru jako pouhého nositele určitých estetických a formálních indikátorů a konvencí. V Mittellově pojetí je s žánrem jako analytickým druhem nakládáno jako s mnohem širší kulturní kategorií, jež zahrnuje pět zásadních oblastí – historii, průmysl, diváky, samotný text a míšení žánrů. Takový přístup si vynucuje přehodnocení způsobů, jakými jsou chápány definice žánrů, jejich historické proměny a mezižánrové vazby, a mění též naše chápání role producentů, konzumentů a dalších aktérů v oblasti televizní kultury. Svůj přístup v uvedené publikaci testuje na příkladu několika historicky stěžejních seriálů, jako jsou raný policejní seriál Dragnet či Simpsonovi, ale i na příkladu méně akademicky atraktivních kategorií, jako jsou třeba již dříve zmíněné televizní kvízy. Všechny jeho případové studie dokládají, jak plastičtěji se žánrová kategorie jeví, je-li podrobena hloubkovému rozboru a vřazena do mnohem šíře nastavené relační sítě. Když například rozebírá zmíněný seriál Dragnet, všímá si, jak jsou přímo v samotném pořadu i kolem něj aktivovány různorodé kategorie – od televizního policejního procedurálu přes film noir a rozhlasové kriminální drama až po dokumentární diskurz, a to vše nejen na úrovni konvencí, formální konstrukce a významů, ale i v procesu kulturní cirkulace tohoto pořadu v průběhu několika dekád. Teprve v tomto komplexnějším kulturním procesu dochází podle něj k vymezování a interpretacím žánrových kategorií a pouze respekt k takovému kulturnímu „klastru“ prvků a různorodých aspektů nám umožňuje pochopit jednotlivé televizní žánry. I když tento přístup nutně vede spíše k hloubkovým sondám na poměrně úzce vymezeném prostoru, podařilo se Mittellovi vrátit žánrovou analýzu mezi životaschopné metodologické trendy televizních studií. Pokud se tak 492

komplexní tv.indd 492

08.11.2019 8:34:56


Jakub Korda: Komplexní televize v kontextu výzkumu televizního narativu a seriality

dnes v akademické sféře někdo pouští do zkoumání žánrových aspektů televize, většinou se musí nějakým způsobem vztáhnout k Mittellovu teoretickému rámci. Zbylé dva body, o něž se opírá Mittellův status výjimečné osobnosti, spočívají ve způsobech, kterými se dlouhodobě snaží propojit akademickou a veřejnou sféru. Prvním je existence jeho blogu s názvem Just TV, v němž se méně formálními způsoby vyjadřuje nejen ke konkrétním televizním a filmovým titulům, ale i k otázce metod výzkumu televize či výukových strategií. Pravdou je, že při zmínce o jeho blogu by se momentálně hodilo použít spíše minulý čas, protože se čilý provoz na této komunikační platformě asi před dvěma lety značně rozvolnil. Souhrn jeho starších příspěvků je nicméně zajímavou součástí populárního psaní o televizi a stále může být inspirací pro poučené diváky i studenty mediálních oborů; naopak jeho současné příspěvky ilustrují neustálou Mittellovu snahu adaptovat nové způsoby komunikace a sdílení vědění. Aktuálně mají jeho kritické příspěvky na tomto blogu často podobu video esejí a předznamenávají opět poměrně experimentální záměr, který příznačně na svém blogu ohlásil před více než rokem: vydat audiovizuální knihu Chemie mezi postavami Perníkového táty (The Chemistry of Character in ­Breaking Bad). S Mittellovou snahou dělat i akademickou práci trochu jinak nakonec souvisí i poslední mnou zvažovaný prvek, který je ostatně reflektovaný i v této knize: způsob jejího vydání za pomoci platformy MediaCommons, na níž se ke vznikajícímu rukopisu mohli vyjadřovat všichni čtenáři. Je třeba uznat, že taková míra otevřenosti v rámci procesu vzniku odborného textu je v současnosti stále dost nezvyklá. Ukazuje ale zajímavou cestu, jak se i populární televizí živený fenomén „sdílené inteligence publik“ může uplatnit ve zcela jiné mediální sféře, v tomto případě při produkci akademických textů (a to i přes problémy, které v souvislosti s takovým procesem zmiňuje sám autor 2).

2

Viz Mittellův závěr na s. 460.

493

komplexní tv.indd 493

08.11.2019 8:34:56


Komplexní televize

Narativ v kontextu televizních studií – vyprávění a non-fikce Koncept narativu, tedy mechanismu vyprávění uplatňovaného v televizních pořadech, je jedním z velmi důležitých témat, rozebíraných od počátků vzniku oboru televizních studií; své místo měl ostatně již v úvahách i textech předchůdců a „duchovních otců“ píšících o televizi desítky let nazpátek. Ačkoli příznačným rysem raného teoretického uvažování o televizi bylo tíhnutí k určitému esencialismu, tedy hledání unikátních a univerzálních charakteristik televizního média, můžeme s jistou mírou zjednodušení rozlišovat pozdější debatu na zájem o narativ jako aspekt televizní fikce na jedné straně a zkoumání jiných, nefikčních televizních forem, jako jsou dokument, reality TV a zpravodajství, na straně druhé (viz Corner 1999: 47). Druhý zmíněný, „nonfikční“ proud teoretického uvažování není pro debatu o konceptu komplexní televize na první pohled tak důležitý. Jednou z jeho stěžejních tezí je kritika „politických konsekvencí“ narativizace dokumentu, zpravodajství a publicistiky; ta vede k přílišnému zjednodušování a zdánlivému sjednocení prvků naší historické reality, které jsou v reálu nesourodé a mnohovrstevnatější. Nonfikční formy se podle takto založené kritiky kvůli soustředění na vizualizaci a plynulost svých „příběhů“ vzdávají části svých kapacit zkoumat a vysvětlovat (tamtéž: 51). Na politická rizika směšování konvencí faktuálních a fikčních forem ostatně hojně poukazovala dobová kritika již při nástupu televizních dokudramat v šedesátých letech.3 V kontextu současné post-dokumentární kultury však takový hlas začíná čím dál více slábnout. Hybridizace a znejasnění hranic mezi realitou a konstrukcí je dnes běžnou součástí celé řady žánrů a formátů (docusoap, tzv. scripted-reality formáty ad.) a publika vykazují jak velkou míru mediální gramotnosti, tak i požitků plynoucích ze spekulací o vztahu autenticity a konstruovanosti událostí i samotných sociálních aktérů. Na míšení fikčních mechanismů

3 Viz např. vzrušenou debatu o dnes slavném dokudramatu Cathy, pojď domů (Cathy Come Home), či dokonce neodvysílání dnes stejně slavné Válečné hry (The War Game).

494

komplexní tv.indd 494

08.11.2019 8:34:56


Jakub Korda: Komplexní televize v kontextu výzkumu televizního narativu a seriality

a dokumentárního televizního materiálu tak řada autorů a autorek dnes již nahlíží neutrálně jako na kreativní postup, který tvůrcům umožňuje profitovat z autenticity dokumentárního (referenčního) materiálu a současně i zvýšené kontroly nad strukturou výsledného pořadu, kterou nabízejí postupy fikčních forem. Jedním z hlavních těžišť takové hybridizace a současně bodem, v němž mohou být relevantní i Mittellovy teze o kulturní povaze žánru a komplexitě vyprávění, jsou třeba i současná seriálová historická dokudramata. Právě u nich dochází k velmi produktivnímu vyjednávání o definici žánru mezi diváky, producenty, dramatizovaným textem, ale i historiky a oficiálními historickými narativy (tedy seriózními historickými publikacemi) či tvůrci a tvůrkyněmi fanfikce. Publika seriálů jako Vikingové (Vikings) či Soumrak templářů (Knightfall) z produkce History Channel pronikají do až doslovně mytických světů, budovaných oficiálními narativy i fikčním příběhem, povzbuzovány jsou jejich forenzní aktivity, pohybující se podél hranice historické věrohodnosti a její dramatizace, a intenzivně do rámce čtení a interpretace příběhu vstupuje úroveň orientujících paratextů z rukou producentů i fanoušků, výjimečné nejsou ani zmíněné produkty fanfikce (nalezneme i řadu příkladů z rukou českých seriálových fanoušků a fanynek). Jako aplikovatelný se může jevit třeba i Mittellem proklamovaný termín operační estetiky, který může dobře vysvětlovat ty momenty ve vyprávění historických dokudramat, v nichž dochází k revizi ustálených poznatků, k jejich zcela nečekanému doplnění či k vizualizaci doposud nereprezentovaných událostí. Na jednu stranu jsou v takových momentech divákům nabízeny požitky plně vyplývající z pohlcení příběhem, současně při nich však diváci mohou naplno prožívat i vědomí konvencí a očekávaní spojených s dokudramatickým vyprávěním (tedy nějaké „šokující“ revize či vizualizace známého historického „faktu“). Nejedná se tak ani o čistě pohlcující, imerzivní zážitek, ani o dominantně sebereflexivní postup, nýbrž o specifickou formu operační estetiky uplatněné na poli hybridního dokudramatického vyprávění, kdy si coby diváci užíváme vyprávění i vědomí důmyslné konstrukce textu, které dali vzniknout tvůrci pořadu. Je třeba přiznat, že Jason Mittell již od své iniciační studie (Mittell 2001) koncept narativní komplexity směroval způsobem své argumentace i vybranými příklady explicitně k oblasti fikční televize. 495

komplexní tv.indd 495

08.11.2019 8:34:56


Komplexní televize

Jeho teze tak můžeme ve vztahu k výše uvedenému vnímat spíše jako zdroj inspirace a výzvu k prozkoumávání možného transferu teoretického konceptu na jiný typ materiálu. Zavdává to ale také důvod k pohledu na jeho koncept v kontextu starších i současných naratologických televizních teorií, případně k pohledu na pojmy a ideje filmové naratologie, na něž se sám v této knize odvolává.

Narativní komplexita v rámci teorií fikčního narativu Jak již bylo zmíněno, rané televizní teorie zpravidla tíhly k univerzálnosti a esencialismu. Klíčové termíny a koncepty, které z takového uvažování vzešly, jsou však zajímavým východiskem pro chápání vypravěčských postupů televizní fikce, jejích proměn a pokusů o revizi narativních teorií, mezi něž patří i návrh pojmu komplexní narace. V tomto smyslu tedy lze oživit několik relevantních konceptů, které po určitou dobu prosazovaly výčet vlastností, jež mají být charakteristické pro televizní médium, a které se i dnes určitým způsobem vztahují k teorii komplexní narace. Za takové teoretické konstrukty a termíny můžeme považovat třeba koncept televizního toku, seriality či koncept segmentu coby základní jednotky televizního narativu.

Ambivalentní vztah komplexity a televizního toku Koncept televizního toku zformuloval již v sedmdesátých letech pionýr televizních studií Raymond Williams v reakci na svou zkušenost s americkou komerční televizí. Chápal jej jako technologicky a kulturně danou charakteristiku televizního vysílání, pomocí níž se kanály snaží své publikum po maximálně dlouhou dobu udržet v toku televizních obrazů a zvuků. V rámci televizního toku nám podle Williamse televizní stanice dodávají materiál, jenž plynule přechází mezi rozličnými žánry a formáty, a televizní tok nedefinuje pouze obsah, ale i způsob našeho diváctví (viz Williams 1974). Pozici diváků 496

komplexní tv.indd 496

08.11.2019 8:34:56


Jakub Korda: Komplexní televize v kontextu výzkumu televizního narativu a seriality

v éře televizního toku lze s nadsázkou chápat jako podřízení se diktátu, kdy a na co se budeme dívat. Za jeden z faktorů umožňujících nástup komplexních seriálů v devadesátých letech Jason Mittell považuje zastavení či zkrocení televizního toku (Mittell 2006: 31). Někdejší pomíjivost pořadu distribuovaného v neopakovatelném toku a s ním kdysi často spojované rozptýlené diváctví (tzv. glance, kontrastní k upřenému pohledu filmového diváka, anglicky gaze, viz Ellis 1982) jsou prakticky neslučitelné s charakteristikami komplexity, která zapojuje záměrně matoucí vyprávění a enigmatické hádanky, jež diváky motivují sledovat určité pasáže či epizody opakovaně. Na druhou stranu zůstaly ale některé z projevů komplexity silně vázané na diktát toku, který zůstal do jisté míry přítomný, a na programování pořadů televizními stanicemi do určitého programového schématu. Právě pevně daný sled epizod, definující mezery mezi jejich uvedením, je podmínkou řady typických fanouškovských praktik a stimulem debat o enigmatických hádankách, proměně mytologie pořadu, událostech či postavách. Pozice komplexity vůči televiznímu toku je tak vlastně trochu ambivalentní. Do velké míry je v rozporu s pravidly televizního toku a z něj odvozených mechanismů – fanoušci i producenti například v souvislosti s konzumací komplexních seriálů formulují odpor vůči rušivým vsuvkám, jež upozorňují na další pořady nabízené v rámci toku v primetimeu, jak se to stalo třeba seriálu Ztraceni, který domovská stanice ABC po nátlaku od třetí epizody začala vysílat ve formě „očištěné“ od mimotextových grafických vsuvek, tzv. „bugů“ (Anderson 2005: 71). Částečně jsou ale naopak rezidua raného distribučního modelu – tedy třeba nucené pauzy mezi jednotlivými epizodami – stále produktivním prvkem, který stimuluje angažovaný vztah diváků k pořadu a upevňování sdílené fanouškovské inteligence. V rámci historické terminologie představuje Williamsem reflektovaná éra americké televize sedmdesátých let období tzv. TVI, které charakterizuje existence masového publika přijímajícího omezené množství televizních obsahů od tří dominujících televizních stanic. Nástup komplexní televize v devadesátých letech spadá do období TVII, projevujícího se nárůstem počtu televizních stanic, důrazem na jejich odlišení a postupnou fragmentarizací publik. Vrchol komplexní televize v našem tisíciletí je součástí éry TVIII, která se projevuje nástupem digitální povahy 497

komplexní tv.indd 497

08.11.2019 8:34:56


Komplexní televize

distribuce, možnostmi přímého nákupu pořadů (v rámci předplatného či nákupu jednotlivých pořadů4) a dalším rozdrobováním publika (Rogers – Epstein – Reeves 2002). Ačkoli éra TVIII začala tíhnout k multiplatformitě distribuce i vyprávění, stále si uchovávala vazbu na tradiční technologie, programovací a brandingové strategie i společenské konotace televizního média (Jenner 2016: 3). Nástup společnosti Netflix však změnil tolik aspektů televizního průmyslu a způsobů diváctví, že se aktuálně začíná hovořit o fázi TVIV. Na jedné straně tu vidíme posilování některých aspektů komplexní televize (cílení na „kvalitu“, autorství a kultovní status pořadů coby způsob budování značky), na stranu druhou až atomizované diváctví, zcela nezávislé na programovacích strategiích, a příklon k binge-watchingu budí otázky ohledně záměrných mechanismů posilujících fanouškovskou angažovanost, významu paratextů a dalších Mittellem uváděných aspektů narativní komplexity. Pozice komplexní narace tak v éře TVIV dokonce může být opatřena určitými otazníky.

Televizní série/seriál, jejich alternativy a meze komplexní narace John Ellis ve své vlivné publikaci Vizualní fikce: Kinematografie, televize, video (Visible Fictions: Cinema, Television, Video, 1982), vydané pouze několik let po Williamsově práci, operoval s několika termíny, jež se ukázaly jako důležité pro teorii televizního vyprávění. O jeho pojmu televizní segment bude ještě řeč, stejně důležité je ale i jeho systematické rozlišování mezi formou televizní série a televizního seriálu. Jednoduše bychom mohli tyto rané modely popsat takto: forma série vykazuje silně epizodickou strukturu pracující se soběstačnou zápletkou vyřešenou v rámci dané epizody, přičemž vazba na další epizody je zajištěna narůstající obeznámeností s postavami, prostředím a příběhovým pozadím; model seriálu pak intenzivně spoléhá na silnou příběhovou provázanost epizod (dílů), která v případě krátkometrážních seriálů (o délce tři až dvanáct 4 Televizní obsahy se v tomto smyslu stávají komoditou prvního řádu, za niž platíme penězi, ne svým časem stráveným sledováním reklam.

498

komplexní tv.indd 498

08.11.2019 8:34:56


Jakub Korda: Komplexní televize v kontextu výzkumu televizního narativu a seriality

dílů) operuje s jednou hlavní příběhovou linií, v případě dlouhometrážních seriálů se souběhem mnoha narativních linek. Pro série bylo typické vymezení skrze určitou profesi (např. policie, soukromý detektiv), pro seriály bývá naopak „imaginativním centrem“ určité místo či lidé (Corner 1999: 58). Ačkoli je dnes v čisté formě již těžko nalézáme, tak se termíny série a seriálu, respektive epizodické a seriálové formy, později staly důležitými i pro Jasona Mittella, který svou komplexní naraci definoval jako alternativní variantu právě k těmto dvěma konvenčním a v televizi stále dominujícím módům. Už John Corner (1999) poukazuje na určitou míru hybridizace kdysi čistých forem a pojmenovává stále vzrůstající flexibilitu sériové formy, projevující se multiepizodními dějovými linkami, proudem zmnožených zápletek, mezi nimiž v rámci epizody vyprávění přepíná, a rozsáhlejší skupinou hlavních postav. Angela Ndalianisová (2005) ve svém konceptu pěti narativních prototypů televizní série5 dokonce poukazuje na aktuální „neo-barokní“ tendence serializovat kdysi soběstačnější epizodické vyprávěcí formy. Ndalianisová hovoří o stále častější kombinaci epizodních jednotek s potenciální nekonečností, vývojem hrdinů a hrdinek, absencí hlavní narativní hádanky a přítomností neo-barokní estetiky, spočívající ve zmnožení narativních center a v přítomnosti nelineárních sekvencí. Hlavně ale tato badatelka shodně s Mittellem chápe tyto tendence v přímé vazbě na aspekty soudobého mediálního průmyslu. Tendenci serializovat kdysi čistě epizodně modulovaná vyprávění vnímá Ndalianisová jako výsledek vzrůstající konkurence na mediálních trzích, kdy se ve výsledku častěji uplatňují mechanismy, které se snaží připoutat konzumenta k produktu po déle trvající dobu. Ndalianisová ve své argumentaci odkazuje na řadu pořadů z americké televizní produkce (např. Buffy, přemožitelka upírů), což může současně svědčit o lokálním omezení takto definované tendence soudobé televizní kultury. V dnešní době navíc celou řadu produkčních praktik americké televize narušují dříve uvedené projevy TVIV: vedle změn vyvolaných nástupem servisních služeb (proměna funkce pilotu, diváckých praktik) to je třeba i menší divácká kontinuita mezi sezónami pořadu.

5

Pro shrnutí modelu Angely Ndalianisové viz Korda 2014: 32–38.

499

komplexní tv.indd 499

08.11.2019 8:34:56


komplexnĂ­ tv.indd 508

08.11.2019 8:34:57


Poděkování překladatele

Rád bych tímto poděkoval Ondřeji Čejkovi a Jiřímu Žákovi za asistenci při překladu kapitol číslo tři až pět. Za cenné rady a postřehy ohledně terminologie patří dík především Ivetě Jansové, Janě Jedličkové, Kláře Feikusové a studentkám a studentům Katedry divadelních a filmových studií FF UP, kteří se účastnili semináře zaměřeného na téma komplexní televize, za pomoc s rejstříkem děkuji studentce téže katedry Karolíně Levíčkové. Jako cenné se ukázaly osobní konverzace s Glenem Creeberem či Mattem Hillsem, za vynaložené úsilí s redakcí překladu moc děkuji Petru A. Bílkovi a Pavlu Kořínkovi. A nakonec patří dík za pomoc, debaty o textu a rozebíraných seriálech i za nezměrnou trpělivost mé ženě, Zuzaně Kordové.

509

komplexní tv.indd 509

08.11.2019 8:34:57


komplexnĂ­ tv.indd 510

08.11.2019 8:34:57


Rejstřík televizních seriálů a dalších citovaných děl (Není-li uvedeno jinak, jedná se vždy o televizní fikční či faktuální seriál; tučně jsou označeny tituly, které doposud nemají oficiální český distribuční název a ten byl pro účely této knihy vytvořen.)

24 hodin (24) 24 hodin: Dnes neumírej (24: Live Another Day) A-Team (The A-Team) Adaptace (Adaptation), celovečerní film Agenti S.H.I.E.L.D. (Marvel’s Agents of S.H.I.E.L.D.) Akta X (The X-files) Akta X: Hra (The X-Files Game), počítačová hra Alfred Hitchcock uvádí (Alfred Hitchcock Presents) Alias (Alias) Ally McBealová (Ally McBeal) American Crime Story (American Crime Story) American Horror Story (American Horror Story) Amos a Andy (Amos ’n’ Andy) Angel (Angel) Arrested Development (Arrested Development) Babylon 5 (Babylon 5) Battlestar Galactica (Battlestar Galactica) Báječná léta (Wonder Years) Beze stopy (Without a Trace) Beverly Hills 90210 (Beverly Hills, 90210) Bratrství (Broterhood) Buffy, přemožitelka upírů (Buffy the Vampire Slayer) Buffy, přemožitelka upírů: Chaos krvácí (Buffy the Vampire Slayer: Chaos Bleeds), počítačová hra Bylo nebylo (Once Upon a Time) Cagneyová a Laceyová (Cagney and Lacey) Cathy, pojď domů (Cathy Come Home), televizní film Cerebus (Cerebus), komiks

Cesta k respektu (Road to Respect), počítačová hra Columbo (Columbo) Co se to ksakru děje? (What the Frak Is Going On?), online video Čaroděj ze země Oz (The Wonderful Wizard of Oz), kniha Čaroděj ze země Oz (The Wizard of Oz), celovečerní film Černá zmije (Blackadder) Černé zrcadlo (Black Mirror) Čmuchalové (Terriers) Dallas (Dallas) Daň za úspěch v byznysu (The Cost of Doing Business), počítačová hra Deadwood (Deadwood) Deadwood (Deadwood: The Movie), televizní film Denní show (The Daily Show) Detektiv Nash Bridges (Nash Bridges) Devítka (The Nine) Dexter (Dexter) Dobrá manželka (The Good Wife) Dobyvatelé ztracené archy (Raiders of the Lost Ark), celovečerní film Dokonalý trik (The Prestige), celovečerní film Domek z karet (House of Cards) Dr. House (House, M.D.) Dragnet (Dragnet) Drzá Jordan (Crossing Jordan) Dům loutek (Dollhouse) Dva a půl chlapa (Two and a Half Men) Dynastie (Dynasty) Firefly (Firefly) FlashForward – Vzpomínka na budoucnost (FlashForward) Gilmorova děvčata (Gilmore Girls) Girls (Girls) Goldbergovi (The Goldbergs) Griffinovi (Family Guy) Hannibal (Hannibal) Hlava kartelu (Kingpin)

511

komplexní tv.indd 511

08.11.2019 8:34:57


Komplexní televize

Hotýlek (Fawlty Towers) Hra o trůny (Game of Thrones) Hranice nemožného (Fringe) Hrdinové (Heroes) Hvězdné války (Star Wars), filmová série Charlieho andílci (Charlie’s Angels) Chicago: Zákon ulice (The Chicago Code) Chirurgové (Grey’s Anatomy) Chuck (Chuck) Impérium – Mafie v Atlantic City (Boardwalk Empire) Invaze (Invasion) Jack & Bobby (Jack and Bobby) JAG (JAG) Jak jsem poznal vaši matku (How I Met Your Mother) Já, špión (I Spy) Jednotka zvláštního určení (The Unit) Jimmy Kimmel naživo! (Jimmy Kimmel Live!) Jmenuji se Earl (My Name Is Earl) John ze Cincinnati (John from Cincinnati) Kabaret (Cabaret), celovečerní film Kancl (The Office) Kdo přežije (Survivor) Kouř zbraní (Gunsmoke) Krátké rozhovory s odpornými muži (Brief Interviews with Hideous Men), kniha Kriminálka Las Vegas (CSI) Kriminálka Miami (CSI: Miami) Krutá říše (Harsh Realm) Larry, kroť se (Curb Your Enthusiasm) Let číslo 93 (Flight United 93), celovečerní film Loganův běh (Logan’s Run), celovečerní film Lola běží o život (Lola rennt), celovečerní film Lovci duchů (Supernatural) Malcolm v nesnázích (Malcolm in the Middle) Mary Hartmanová, Mary Hartmanová (Mary Hartman, Mary Hartman) M*A*S*H (M*A*S*H) Matrix (The Matrix), filmová série Medium (Medium) Melrose Place (Melrose Place) Memento (Memento), celovečerní film Mé nové Já (Enlightened) Městečko South Park (South Park)

Městečko Twin Peaks (Twin Peaks) Město žen (Cougar Town) Miami Vice (Miami Vice) Mike a Molly (Mike and Molly) Miluju Lucy (I Love Lucy) Moje krásná čarodějka (Bewitched) Muž z U.N.C.L.E. (The Man From U.N.C.L.E.) Muži středního věku (Men of a Certain Age) Na Hromnice o den více (Groundhog Day), celovečerní film Na zdraví (Cheers) Naprosto dokonalé (Absolutely Fabulous) Námořní vyšetřovací služba (NCIS) Návrat Jezábel Jamesové (The Return of Jezebel James) Nesmiřitelní (Unforgiven), celovečerní film Newhart (Newhart) Nikde (Nowhere), nerealizovaný scénář seriálu Obvyklí podezřelí (Usual Suspects), celovečerní film O.C. (The O.C.) Odbor městské zeleně (Parks and Recreations) Odložené případy (Cold Case) Odpočívej v pokoji (Six Feet Under) Okno do dvora (Rear Window), celovečerní film Omnifam (Omnifam ARG), hra alternativní reality – ARG Oranžová je nová černá (Orange is the New Black) Ostrov smrti (Harper’s Island) Ošklivka Betty (Ugly Betty) Oz (Oz) Patty Hewes: Nebezpečná advokátka (Damages) Pán času (Doctor Who) Pán času: Přísně tajné (Doctor Who Confidential) Pán prstenů (Lord of the Rings), filmová série Perníkový táta (Breaking Bad) Peytonův hrádek (Peyton Place) Pobrežní hlídka (Baywatch) Počátek (Inception), celovečerní film Pohotovost (ER) Policajti z Hill Street (Hill Street Blues) Policejní odznak (The Shield) Policie New York (NYPD Blue) Pomsta (Revenge) Ponurý dům (Bleak House), kniha

512

komplexní tv.indd 512

08.11.2019 8:34:57


Rejstřík televizních seriálů a dalších citovaných děl

Poslední fantazie (Final Fantasy), počítačová hra Poslední základna (Last Resort) Právo v Los Angeles (L.A. Law) Procitnutí (Awake) Prolhané krásky (Pretty Little Liars) Proti gustu… (Diff’rent Strokes) Přátelé (Friends) Příběh hraček (Toy story), filmová série Příběh zločinu (Crime Story) Psycho (Psycho), celovečerní film Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Pulp Fiction), celovečerní film Raymonda má každý rád (Everybody Loves Raymond) Red Dead – Vykoupení (Red Dead Redemption), počítačová hra Revoluce (Revolution) Rodina Sopranů (Sopranos) Roseanne (Roseanne) Rozvedený se závazky (Louie) Rubikon (Rubicon) Řekni, kdo tě zabil (Pushing Daisies) Scrubs: Doktůrci (Scrubs) Sedmiminutová rodina Sopránů (The Seven Minute Sopranos), online video Serenity (Serenity), celovečerní film Sestřička Jackie (Nurse Jackie) Sex ve městě (Sex and the City) Sherlock (Sherlock) Sherlock Holmes: Jak prosté (Elementary) Show Andyho Griffitha (Andy Griffith Show) Show Bernieho Maca (The Bernie Mac Show) Show Billa Cosbyho (Cosby Show) Show Boba Newharta (The Bob Newhart Show) Show Dicka Van Dykea (The Dick Van Dyke Show) Show Jackieho Gleasona (The Jackie Gleason Show) Show Jerryho Seinfelda (Seinfeld) Show Larryho Sanderse (Larry Sanders Show) Show Mary Tyler Mooreové (The Mary Tyler Moore Show) Show Michaela J. Foxe (The Michael J. Fox Show) Simpsonovi (The Simpsons) Skandál (Scandal) Smallville (Smallville) Soap (Soap) Sobotní noc – Živě (Saturday Night Live)

Soumrak templářů (Knightfall) South Park: Peklo na Zemi (South Park), celovečerní film Spartakus (Spartacus) Srdcová sedma (Sliding Doors), celovečerní film St. Elsewhere (St. Elsewhere) Stále na líbánkách (Honeymooners) Star Trek (Star Trek) Star Trek: Nová generace (Star Trek: The Next Generation) Strážce pořádku (Justified) Studio 30 Rock (30 Rock) Studio 60 (Studio 60 on the Sunset Strip) Studio sport (Sports Night) Světla páteční noci (Friday Night Lights) Šestý smysl (The Sixth Sense), celovečerní film Šílenci z Manhattanu (Mad Men) Školní sraz (Reunion) Šťastné dny (Happy Days) Tajný deník Laury Palmerové (The Secret Diary of Laura Palmer), kniha Takoví normální Američané (The Americans) Tatík Hill a spol. (King of the Hill) Temný případ (True Detective) Teorie zakončení Perníkového táty: Důkaz, že Walt otrávil Brocka (Break­ ing Bad Final Theory: A Case for Walt Poison­ing Brock), online video The Wire – Špína Baltimoru (The Wire) Tlustý Albert a Cosbyovic děti (Fat Albert and the Cosby Kids) To je vražda, napsala (Murder, She Wrote) Tráva (Weeds) Treme (Treme) Trosečník (Cast Away), celovečerní film True Blood: Pravá krev (True Blood) Twin Peaks: Ohni, se mnou pojď (Twin Peaks: Fire Walk with Me), televizní film Tým V.Ě.D.A. (Team S.C.I.E.N.C.E.), online video U nás ve Springfieldu (The Guiding Light) Událost (The Event) Ulice San Francisca (Streets of San Francisco) Upíří deníky (The Vampire Diaries) Uprchlík (The Fugitive) Útěk z divočiny (Running Wild) Útěk z vězení: Konspirace (Prison Break: The Conspiracy), počítačová hra

513

komplexní tv.indd 513

08.11.2019 8:34:57


Komplexní televize

V odborné péči (In Treatment) V tajných službách (The Agency) Válečná hra (The War Game), televizní film Ve Filadelfii je vždy slunečno (It’s Always Sunny in Philadelphia) Ve jménu vlasti (Homeland) Věčný svit neposkrvrněné mysli (Eternal Sunshine of the Spotless Mind), celovečerní film Veronica Marsová (Veronica Mars) Vikingové (Vikings) Vojna a mír (Vojna i mir), kniha Volejte Saulovi (Better Call Saul) Vstupte do Matrixu (Enter the Matrix), počítačová hra Všeobecná nemocnice (General hospital) Všichni v rodině (All in the Family) Výslech (The Interrogation), počítačová hra Vzkvétající město (Boomtown) Will a Grace (Will & Grace) Watchmen – Strážci (Watchmen), komiks Za rozbřesku (Day Break) Záblesk budoucnosti (FlashForward) Zachraň mě (Rescue Me) Zákon a pořádek (Law and Order) Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti (Law and Order: Special Victims Unit)

Zákon gangu (Sons of Anarchy) Západní křídlo (The West Wing) Zkrocený ostrov (Brokeback Island), online video Zlé dvojče (Bad Twin), kniha Zločin (The Killing) Zločin v ulicích (Homicide: Life on Street) Zóna soumraku (The Twilight Zone) Zoufalé manželky (Desperate Houswives) Zpátky do školy (Community) Zpívající detektiv (Singing Detective) Zpívaný blog Dr. Příšerného (Dr. Horrible’s Sing-Along Blog), webový seriál Ztraceni (Lost) Ztraceni na vlastní kůži (The Lost Expe­ rience), hra alternativní reality – ARG Ztraceni v 8:15 (Lost in 8:15), online video Ztraceni: Havárie letu 815 v reálném čase (Lost: Flight 815 Crash in Real Time), online video Ztraceni: Synchronizace (Lost: The Synchronization), online video Ztraceni: Via Domus (Lost: Via Domus), počítačová hra Živí mrtví (The Walking Dead) Živí mrtví (The Walking Dead), počítačová hra Život na Marsu (Life on Mars)

514

komplexní tv.indd 514

08.11.2019 8:34:57


Jmenný rejstřík

Jmenný rejstřík

Abbottová, 15 Abrams, J. J. 54, 91, 131–133, 137, 145, 166 Adorno, Theodor 134 Akassová, Kim 281 Akkinuoye-Agbaje, Adewale 168 Alber, Jan 70, 151 Alda, Alan 169 Alexander, Jason 153, 269 Allen, Robert 15, 18, 187, 188, 312, 316, 452 Alley, Robert S. 126 Allrathová, Gaby 190 Altman, Robert 53 Alvarez, Rafael 141 Anderson, Christopher 15, 497 Andersová, Carlie Jane 353 Andrejevic, Mark 355 Appelo, Tim 359 Arnaz, Desi 127 Askwith, Ivan 65, 157, 401 Avery, Tex 73 Bach, Johann Sebastian 79, 345 Ball, Alan 54, 137 Ballová, Lucille 127 Banksová, Miranda 135, 147 Barnum, P. T. 68 Barthes, Roland 108, 136 Bean, Sean 172, 173 Beckerová, Christine 6 Bellová, Kristen 106 Bendixová, Regina 6 Bergová, Gertruda 127 Bérubé, Michael 287 Blanchet, Robert 6, 165, 176 Boessen, Brett 6 Bogost, Ian 79 Bochco, Steven 138, Booth, Paul 6, 16, 50, 356, 367, 373, 387, 461 Booth, Wayne C. 149 Bordwell, David 6, 17, 18, 35, 108, 109, 149, 150, 159, 161, 222, 223, 225, 226, 229, 236–239, 242, 260, 502 Bourdieu, Pierre 284, 286, 287, 289, 303 Braun, Lloyd 131–133 Brooker, Will 19 Brown, Lane 456

Brown, Simon 15 Brunsdonová, Charlotte 277, 287 Buckland, Warren 55, 80 Burnett, Mark 139 Burns, Ed 141 Burrows, James 127 Busseová, Kristina 161 Butler, Jeremy G. 24, 292 C. K., Louis 42, 142, 154, 178 Caillois, Roger 415 Caldwell, John Thornton 135, 292 Calinescu, Matei 235 Cardwellová, Sarah 277, 283 Carpenterová, Charisma 168 Carroll, Noël 110, 197, 231 Carter, Bill 440 Clarke, M. J. 387 Clooney, George 169 Coen, Ethan 409 Coen, Joel 409 Colantoni, Enrico 116 Colbert, Stephen 373 Colesbury, Robert 430 Cook, Dane 154 Coppola, Francis Ford 53 Corner, John 287, 494, 499 Cosby, Bill 81, 127 Couldry, Nick 361 Cranston, Bryan 129, 207–209, 212, 218, 220, 298 Creeber, Glen 16, 34, 503 Crockett, Davy 395 Crouch, David 361 Croy, Kevin 367, 380 Curtis, Richard 140 Cuse, Carlton 7, 29, 56, 132, 133, 144, 145, 370, 377, 390, 402–405, 407, 423, 426, 428, 433 D’Acciová, Julie 205 Dale, Jim 246 Danesová, Claire 185 Daniels, Greg 137, 138 Dasgupta, Sudeep 268 David, Larry 153, 154, 196, 262, 263, 269, 360

515

komplexní tv.indd 515

08.11.2019 8:34:57


Komplexní televize

De Kosniková, Abigail 175 Denaová, Christy 376 Denson, Shane 6 Dernová, Laura 166 Dickens, Charles 61, 66, 155, 426 Dillon, Marshall 105, 343 Dionová, Céline 303 Dixtonová, Kelley 144 Dohring, Jason 117 Dolan, Marc 15 Donahueová, Ann 146 Douglasová, Susan J. 355 Douglass, Jeremy 376 Dudai, Yadin 244 Duchovny, David 141 Duncan, Stephen V. 49 Dunhamová, Lena 146, 166 Dunn, Teddy 117 Eastwood, Clint 296 Eder, Jens 6, 165 Egner, Jeremy 208 Ellis, John 15, 243, 497, 498, 501 Emerson, Michael 169 Epstein, Michael 498 Espensonová, Jane 140, 359 Evansová, Elizabeth 387 Falcová, Edie 186 Feikusová, Klára 503 Feuerová, Jane 15, 281, 314, 327 Feuillade, Louis 62 Feyová, Tina 127, 146, 166 Fienberg, Daniel 209 Fish, Stanley 277 Fiske, John 20, 284, 294, 335, 346 Fitzpatricková, Susan M. 244 Fitzpatricková, Kathleen 7, 460 Ford, Sam 6, 381 Fortugno, Nick 7 Foucault, Michel 136, 151 Fox, Mathew 378 Fox, Michael J. 170 Frost, Mark 87 Fuller, Bryan 7 Fury, David 140 Gaiman, Neil 140 Gamson, Joshua 152 Gandolfini, James 198 Gansa, Alex 159, 160 García, Alberto N. 500 Garnerová, Jennifer 12, 167 Geraghtyová, Christine 6, 277, 287 Giles, David C. 176 Gillanová, Jennifer 54

Gilligan, Vince 129, 144, 145, 158, 159, 166, 205–207, 291, 456 Gledhillová, Christine 311 Goddard, Drew 140 Goodladová, Lauren 6, 302 Gordon, Howard 159, 160 Gray, Jonathan 6, 19, 61, 144, 235, 283, 286, 348, 383, 388 Green, Joshua 381 Grief, Mark 305 Griffin, Ted 128 Grillo-Marxuach, Javier 7, 405 Grodal, Torben 18, 152 Grossberg, Lawrence 454 Gunning, Tom 69 Gunnová, Anna 456 Hall, Michael C. 199, 241 Hall, Stuart 287, 454 Hamm, Jon 198, 307 Hammond, Michael 16 Harmon, Dan 29, 142, 143, 155, 156, 157 Harrington, Lee C. 383 Harris, Neil 5, 68, 69 Harris, Thomas 233 Harrisová, Susan 323 Hartmanová, Stacy 6 Hartnell, William 167 Haynes, Gus 435 Haywardová, Jennifer 15, 66, 155 Hebdige, Dick 287 Heffernanová, Virginia 259 Helferová, Tricia 226 Hendricksová, Christina 306 Hennion, Antoine 284, 286 Herman, David 41, 222 Hibberd, James 172 Higgins, Scott 6 Hill, Benjamin Mako 21 Hills, Matt 6, 19, 129, 144, 250, 287 Hilmes, Michele 312 Hitchcock, Alfred 73, 236, 238, 500 Hogan, Patrick Colm 222 Horkheimer, Max 134 Horton, Donald 176 Howard, Douglas 201 Howard, Ron 88, 247, 248, 427 Hurwitz, Mitchell 139 Husajn, Saddám 448 Chaddha, Anmol 295 Chamberlain, Daniel 278 Chase, David 51, 440–445 Chatman, Seymour 43, 149–151, 236 Itzkoff, Dave 354

516

komplexní tv.indd 516

08.11.2019 8:34:57


Jmenný rejstřík

Jacksonová, Rhona 361 Jacobs, Jason 6, 277, 287 Jahn-Sudmann, Andreas 6 Jancovich, Mark 281 Jannidis, Fotis 165 Jaramillová, Deborah 503 Jenkins, Henry 6, 18, 19, 59, 368, 373, 381, 389, 390, 392, 394, 396, 397, 400, 402, 414, 418 Jennerová, Mareike 498 Johnson, Steven 16, 59 Jones, Steven E. 426 Kackman, Michael 6, 14, 332 Kaganovskyová, Lilya 302 Karlynová, Kathleen Rowe 205 Keathley, Christian 5 Kelleter, Frank 6, 20, 61, 295, 313 Kelley, David E. 129 Kelley, Malcom David 169 Kennedy, Liam 293 Kerr, Paul 281 Kindt, Tom 149, 151 King, Robert 82 Kirby, Jonathan 141 Kiss, Miklós 6 Kleinová, Amanda Ann 327 Klingerová, Barbara 235 Kohanová, Jenji 146 Kokeš, Radomír D. 504 Kompare, Derek 20, 62, 144, 235 Korda, Jakub 499 Kotsko, Adam 272 Kozloffová, Sarah 15 Kramer, Kenny 360 Kring, Tim 43 Krugmannová, Susanne 6 Kurosawa, Akira 77 Lacob, Jace 82 Lambert, David 13 Lancaster, Kurt 143 Langová, Anouk 148 Lavik, Erlend 291 Lear, Norman 321 Lehane, Dennis 141 Leonard, Sheldon 127 Leone, Sergio 291 Levin Russová, Julie 418 Levineová, Elana 53, 54, 60, 137, 139, 285, 286, 313, 320, 321, 328, 329, 331, 334 Lewis, Richard 265 Lieber, Jeffrey 131–133 Lindelof, Damon 7, 29, 56, 131–133, 145, 164, 370, 375, 377, 390, 402–405, 407, 423, 426, 433

Literatová, Ioana 6 Long, Geoff 6 Loocková, Kathleen 6 Lorre, Chuck 138, 139 Lotzová, Amanda 6, 54, 205, 219, 283, 286, 335, 337, 338 Lynch, David 54, 395 Lynchová, Jennifer 395 Lyons, James 281 Ma, Yo-Yo 79 Macdonald, Dwight 134 MacLarenová, Michelle 129 Madonna 81 Mamet, David 140 Manly, Lorne 164 Mann, Michael 127 Mannová, Denise 133 Marcusová, Ann 321, 324 Marchandová, Nancy 166 Marino, Mark 376 Marshall, C.W. 293 Marshallová, Kelli 457 Marsters, James 171 Martin, Brett 130, 207, 221 Martin, Quinn 127 Mason, Bruce 376 Mayerová, Ruth 6 Mayerová, Vicki 135 Mazdonová, Lucy 16 McCabeová, Janet 281 McCormicková, Monica 7 McGee, Ryan 334 McKee, Alan 287 McKelveyová, Tara 450 McNutt, Myles 6, 143 Mencken, H. L. 436 Mendelsohnová, Carol 146 Meslow, Scott 184 Milch, David 139 Mills, Brett 503 Mittell, Jason 17, 26, 36, 55, 61, 65, 101, 103, 128, 142, 194, 235, 267, 277, 293, 302, 310, 323, 367, 401, 406, 491–504 Molloy, Tim 132 Monash, Paul 320 Moore, Ron 143, 144, 148, 255 Morgan, Darin 140, 141 Müller, Hans-Harald 149, 151 Murphyová, Caryn 6, 320 Murray, Noel 158 Nadkarniová, Alicie 7 Nations, Gregg 7, 375 Ndalianisová, Angela 79, 499

517

komplexní tv.indd 517

08.11.2019 8:34:57


Komplexní televize

Nelson, Robin 15, 34 Newbury, Michael 5 Newcomb, Horace 15, 126 Newman, Michael 16, 53, 54, 60, 137, 139, 165, 284–286, 313, 320, 328, 329, 331, 334 Nussbaumová, Emily 139, 140, 348, 349, 433, 461 O’Sullivan, Sean 6, 16, 47, 51, 66 Olyphant, Timothy 166 Örnebring, Henrik 417 Parková, Grace 226 Paul, Aaron 418 Peacock, Steven 6, 15, 277, 278 Pearsonová, Roberta 6, 165, 183, 184, 187, 192 Pelacanos, George 141 Perry, Steve 441 Phillipsová, Irna 320 Plecová, Julie 146 Poehlerová, Amy 168 Polan, Dana 51 Potterová, Tiffany 293 Price, Richard 141 Rabin, Nathan 154 Radwayová, Janice 121 Ralph, Jim 6 Randolph, John 127 Reddick, Lance 181 Reeves, Jimmie L. 498 Rehak, Bob 359, 360, 416 Rhimesová, Shonda 146 Rodriguezová, Michelle 168 Roediger, Henry 244 Rogers, Mark C. 498 Romano, Ray 166 Roosevelt, Franklin D. 313 Rose, Frank 401 Rushing, Robert A. 302 Ruston, Scott 278 Ryan, Shawn 7, 128, 137, 139, 143 Ryanová, Marie-Laure 6 Sandvoss, Cornel 383 Santo, Avi 7 Sconce, Jeffrey 16, 37, 68, 415 Scorsese, Martin 53 Scottová, Suzanne 144, 161 Seinfeld, Jerry 127 Serling, Rod 246 Seitz, Matt Zoller 290, 442, 444 Sepinwall, Alan 71, 158, 441 Sewell, Philip W. 281

Shapiro, Stephen 293 Sheen, Charlie 168 Sherman-Palladinová, Amy 139, 146 Shiflett, Owen 7 Shimpach, Shawn 16 Schatz, Thomas 15 Schneider, Rolf 165 Schur, Michael 137, 142 Simon, David 140, 141, 142, 159, 161, 291, 294, 348, 349, 426, 436 Slovis, Michael 129 Smith, Aaron 6 Smith, Anthony 6, 16, 216 Smith, Gordon 412 Smith, Greg 6, 15, 16, 24, 165, 277, 287, 422 Smith, Murray 6, 165, 170, 176, 178, 180, 184, 195, 196, 197, 198 Sorkin, Aaron 54, 129, 137, 139 Spelling, Aaron 127, 138, 139 Staare, Alexander 6 Stein, Bob 7 Steine, Daniel 6 Steinová, Louisa 5, 161 Stempel Mumfordová, Laura 318, 454 Sternberg, Meir 229 Stockwell, Peter 18, 222 Straczynski, Michael J. 143 Strauvenová, Wanda 70 Suen, Michael 6 Sutter, Kurt 143 Swansonová, Dorothy Collins 281 Syed, Shahed 355 Thomas, Rob 102, 103, 108, 117, 118 Thomasová, Sue 376 Thompson, Ethan 6, 247 Thompson, Felix 361 Thompson, Robert J. 15, 281, 282 Thompsonová, Kristin 16, 35 Thon, Jan-Nöel 7 Tischlederová, Babette Bärbel 6 Tolkien, J. R. R. 359 Tolstoj, Lev Nikolajevič 61 Torchin, Leshu 361 Totonová, Sarah 376, 379 Trahairová, Lisa 69 Traubeová, Elizabeth 7 Troup, Gary 404 Turnbullová, Sue 101, 330 Vaageová, Margrethe Bruun 7, 165, 176, 197, 202, 222 Vahimagi, Tise 281 VanDerWerff, Todd 160, 307, 344, 443, 444

518

komplexní tv.indd 518

08.11.2019 8:34:57


Jmenný rejstřík

Venkatesh, Sudhir 295 Vermeuleová, Blakey 182, 198, 199, 216 Walgerová, Sonya 63 Walker, Dave 355, 356 Wallace, David Foster 194 Warholová, Robyn R. 7 Watrosová, Cynthia 168 Webb, Jack 127 Webb Mitchovic, Matt 43 Weiner, Matthew 130, 137, 221 Whannel, Paddy 287 Whedon, Joss 29, 54, 100, 124, 134, 135, 138, 140, 147, 162, 166, 394, 422, 424 White, Mike 129 Whitfield, Andy 166 Whitford, Bradley 79 Wilcoxová, Rhonda V. 101

Williams, Raymond 287, 496, 497, 498 Williamsová, Linda 295, 311, 325, 326, 327, 331, 334, 436 Wilson, Carl 303, 308 Wilson, William Julius 295 Winter, Terence 137 Wittmerová, Carrie 500 Wohl, Richard 176 York, Michael 267, 268, 272 Zborowski, James 7 Zinner, Eric 7 Zorn, Pete 112 Zorzi, Bill 141 Zunshineová, Lisa 182

519

komplexní tv.indd 519

08.11.2019 8:34:57


komplexnĂ­ tv.indd 520

08.11.2019 8:34:57


Obsah

Poděkování 5 Úvod 11 Jak číst tuto knihu 26 1. Komplexita v kontextu Komplexní seriálová poetika Kontexty a limity komplexity Televizní operační estetika a spektakulární vyprávění

34 36 53 67

2. Začátky Edukativní a inspirativní poetika pilotních epizod „Tyto otázky potřebují své odpovědi“: Pilot Veronicy Marsové ve zpomaleném záběru

84 85 100

3. Autorství Autor v procesu výroby Diskurzivní konstrukce autorství Konstrukce autorství v průběhu konzumace seriálu

123 125 134 149

4. Postavy Kontexty, limity a koncepty postav Seriálové postavy a možnost jejich proměny Dlouhodobé vztahy s odpornými muži: Seriálová poetika televizních antihrdinů

164 165 183

5. Porozumění Seriálové systémy znalostí Mechanismus seriálové paměti Aktivita seriálového diváka

221 225 242 260

komplexní tv.indd 521

194

08.11.2019 8:34:57


6. Hodnocení Kvality komplexity Důsledky negativního hodnocení

275 280 301

7. Seriálové melodrama Soap opery a otázky žánru Seriálová melodramata a kombinovaný genderový afekt

310 311 325

8. Orientující paratexty Katalog orientujících praktik Místa participace: Fanouškovské wiki stránky jako orientující paratexty Orientace a hloubení: Forenzní fandom jako mód angažovaného přístupu

347 350 366 381

9. Transmediální vyprávění Předchozí případy transmediální televize Ztraceni v transmediální televizi Perníkový táta a transmédia založená na postavách Transmédia typu „Co to je?“ versus „Co by, kdyby?“

386 391 400 409 414

10. Konce Příprava na konec: Meta-vyprávění v závěrečné řadě seriálů The Wire – Špína Baltimoru a Ztraceni Pro mě je mrtvý: Debata o zakončení Rodiny Sopranů Závěry, k nimž směřuje seriálová kritika Zakončení seriálové kritiky

420 425 438 446 458

Literatura 464 Komplexní televize v kontextu výzkumu televizního narativu a seriality (Doslov Jakuba Kordy)

491

Poděkování překladatele Rejstřík televizních seriálů a dalších citovaných děl Jmenný rejstřík

509 511 515

komplexní tv.indd 522

08.11.2019 8:34:57


komplexnĂ­ tv.indd 523

08.11.2019 8:34:57


komplexnĂ­ tv.indd 524

08.11.2019 8:34:57


Edice #POPs přináší překladové i původní práce věnované teorii, historii a interpretaci populární kultury v jejím nejširším pojetí. Zahrnuje jednak klasické oborové texty, jejichž česká vydání dosud citelně scházela, jednak nejnovější specializované studie analyzující nejrůznější podoby a kontexty globální popkultury. Dvě vlastnosti jsou všem zařazeným pracím společné: inovativní přístup a čtivé pojednání. Tituly edice #POPs mohou oslovit jak zainteresované laiky, kteří chtějí porozumět náležitostem popkulturní krajiny kolem nás, tak i specialisty z příbuzných oborů tradičních (např. literární věda, historie, filmová studia) či u nás jen pozvolna se etablujících (mediální a kulturální studia, audiovizuální studia apod.). Edici řídí Petr A. Bílek (FF UK a FF JU), Martin Foret (FF UP) a Pavel Kořínek (ÚČL AV ČR).

komplexní tv.indd 525

08.11.2019 8:34:57


John Fiske: Jak rozumět populární kultuře Co je to populární kultura? Jak funguje ve společnosti a jak ji lze použít v boji o mocenské pozice? Je vše, co je nám masově prodáváno, nakonec opravdu populární? A jestliže ne, co o tom rozhoduje? Jak zkoumat džíny, obchodní centra a Madonnu? Fiske na tyto a podobné otázky odpovídá knihou Jak rozumět populární kultuře. Předvádí, jak to, co máme v kulturním prostoru k dispozici, používáme a jak z toho utváříme své vlastní významy a požitky. Slavná kniha, která byla jednou z těch, jež stály u zrodu popkulturních studií, vychází poprvé česky. První svazek edice #POPs přináší též rozsáhlou předmluvu Henryho Jenkinse a úvodní diskusi Kevina Glynna, Jonathana Graye a Pamely Wilsonové, mladších badatelů, kteří se populární kulturou zabývají. Knihu uzavírá původní doslov překladatele Petra A. Bílka. ISBN 978‑80‑7470‑190‑0, #POPs sv. 1 Brož., 324 str., 320 Kč vč. DPH.

Ien Angová: Divákem Dallasu. Soap opera a melodramatická imaginace Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky po celém světě americký seriál Dallas. Kde se ale tato mimořádná divácká fascinace vzala, když jím kulturní autority hlasitě pohrdaly? Ien Angová vyšla z analýzy dopisů od diváků a ukazuje, jak vzniká a funguje požitek ze sledování Dallasu (či naopak znechucení z něj), jak se má melodramatický charakter zápletek seriálu k naší ubíjející každodennosti a jaká „ženská témata“ v něm nacházejí jeho divačky. Výsledkem je čtivá a přístupná kniha, která se po právu stala jedním ze zakladatelských kamenů studií populární kultury i mediálních studií. Svazek doplňuje autorčina metodologická poznámka, jež není běžně v překladech této monografie vydávána. Knihu uzavírá doslov Ireny Reifové a krátkou předmluvu k českému vydání napsala sama Ien Angová. ISBN 978‑80‑7470‑226‑6, #POPs sv. 2 Brož., 192 s., 259 Kč vč. DPH.

komplexní 526 komplexní tv.indd tv - maketa.indd 518

08.11.2019 8:34:57 25.08.19 20:13

komp


Jmenný rejstřík

509

Martin Conboy: Tisk a populární kultura Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“, a „toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry podmíněno pochopením jeho základů, historických souvislostí, ze kterých tento vyrůstá. Monografie Martina Conboye Tisk a populární kultura představuje ambiciózní pokus o právě takové promyšlené vypravení se ke kořenům. Ve svých analýzách populárního tisku (ilustrovaných týdeníků či bulvárních periodik) staví především na materiálu americkém a britském, ve svých závěrech a zobecněních ale představuje studii více než relevantní i pro naši domácí situaci. ISBN 978‑80‑7470‑229‑7, #POPs sv. 3 Brož., 324 str., 359 Kč vč. DPH.

Henry Jenkins: Pytláci textů. Televizní fanoušci a participativní kultura Když americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins vydal svou knihu Pytláci textů (1992), byl v oblasti mediálních studií zakořeněný obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů. Jenkins svůj zájem soustředil na specifickou skupinu diváků: fanoušky, a ukázal, že výtvory komerční masové kultury se stávají materiálem jejich vlastní, značně nezávislé tvorby. V jednotlivých kapitolách knihy, psané současně z pozice akademika i dlouholetého fanouška, se soustředí na kritické aktivity fanoušků, na utváření jejich kánonů, hodnocení a interpretací. Především se však věnuje jejich výtvorům: povídkám, románům, videím nebo filkové hudbě. Jenkinsova klasická práce tak nabízí jedinečný raný pohled na kulturu participace, jež se stala výrazným atributem dnešních dní. ISBN 978‑80‑7470‑242‑6 #POPs sv. 4

519

20:13

komplexní 527 komplexní tv.indd tv - maketa.indd 519

08.11.2019 8:34:57 25.08.19 20:13


JASON MITTELL Komplexní televize Poetika současného televizního vyprávění

Přeložil a doslovem opatřil Jakub Korda

Edice #POPs, sv. č. 5 Řídí Petr A. Bílek – Martin Foret – Pavel Kořínek Vydal Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2019 jako svou 394. publikaci Z anglického originálu Complex TV: The Poetics of Contemporary Television Storytelling přeložil a doslovem opatřil Jakub Korda Redakce Petr A. Bílek a Pavel Kořínek Jazyková redakce Lucie Kořínková Grafická úprava a obálka Klára Kvízová – ReDesign Sazba písmem Baskerville Ten Pro a F Grotesk Stará škola (staraskola.net) Tisk Tiskárna Protisk, s. r. o., Rudolfovská 617, 370 01 České Budějovice Vydání první, 528 stran. ISBN 978-80-7470-244-0 ISBN 978-80-7470-245-7 (MOBI) ISBN 978-80-7470-246-4 (ePUB) Doporučená cena včetně DPH 449 Kč

komplexní tv.indd 528

08.11.2019 8:34:57



JAROSLAV ŠVELCH Jak obehrát železnou oponu Počítačové hry a participativní kultura v normalizačním Československu Vyšlo: JOHN FISKE Jak rozumět populární kultuře IEN ANGOVÁ Divákem Dallasu Soap opera a melodramatická imaginace MARTIN CONBOY Tisk a populární kultura

Akropolis

Přeložil a doslovem opatřil Jakub Korda V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa. Své diváky nejen vybízely k tradičnímu zaujetí samotným příběhem, ale činily tak i způsobem svého vyprávění. Jason Mittell nám v této knize nabízí detailní rozbor formálních charakteristik a speciálních „narativních efektů“ takto vyprávěných komplexních seriálů i způsobů, jak jim rozumí a dále s nimi pracují jejich publika. Pro jejich analýzu zavádí celou řadu nových termínů, které respektují specifika seriálové televize a aspirují na to, stát se nezbytnou výbavou odborníků, kritiků i studentů věnujících se televiznímu médiu. Kniha ale obsahuje i detailní a čtivé rozbory řady televizních seriálů jako Veronica Marsová, Perníkový táta či The Wire – Špína Baltimoru a určitě osloví i poučené diváky a fanoušky inovativního televizního vyprávění.

ISBN 978-80-7470-244-0

Doporučená cena 449 Kč

obalka_rozkres.indd 1,3,5

Akropolis Edice #POPs

JASON MITTELL (* 1970) přednáší film, média a americká studia na Middlebury College ve Vermontu. Mezi jeho důležité odborné práce patří knihy Genre and Television: From Cop Shows to Cartoons in American Culture (2004) a Television and American Culture (2009), byl spolueditorem publikace How To Watch Television (2013) a provozuje popularizační blog věnovaný televizní kultuře s názvem Just TV. Kniha Komplexní televize je autorovým prvním titulem přeloženým do češtiny.

JASON MITTELL Komplexní televize Poetika současného televizního vyprávění

HENRY JENKINS Pytláci textů Televizní fanoušci a participativní kultura

JASON MITTELL Komplexní televize Poetika současného televizního vyprávění

#POPs

Připravujeme:

JASON MITTELL Komplexní televize Poetika současného televizního vyprávění

08.11.2019 11:59:01


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.